Jeden z nejpopulárnějších strakonických vandrovních dudáků.
Dudák a propagátor dudácké hry, syn Josefa Formánka.
Ve Volyni působil od roku 1908 jako soudce a později jako přednosta soudu. Člověk všestranných zájmů, který se plně sžil s lidem Pošumaví. Zajímal se o dudy, jako samouk se naučil na tento nástroj hrát, opravoval poškozené dudy a předával je dál. Jedny z těchto dud pocházely z období po první světové válce. Dr. Lacina o nich vyprávěl, že to jsou „Švandovo dudy“, které visívaly za oltářem ve Strakonicích v kostele. Na jeho přání byly pak dudy uloženy do strakonického muzea.
Ve druhé polovině 19. století se stal jednou z nejvýraznějších osobností hudebního života ve Strakonicích. Již ve svých dvanácti letech se začal zajímat o hru na dudy, přednostně se ale musel věnovat houslím. Širší hudební vzdělání získal na učitelském ústavu v Českých Budějovicích, po absolutoriu působil v Klatovech a poté se stal ředitelem měšťanské školy ve Strakonicích. Brzy se zde uplatnil také jako varhaník, ale především jako sbormistr a dirigent pěvecko-hudebního a vzdělávacího spolku Zvon, založeného roku 1861.