Strakonice

Obrázek: 

V roce 1837 zde byl na umělém návrší postaven pozdně empírový gloriet, drobná parková stavba v podobě otevřeného antického chrámu. Do dnešní podoby byly sady rozšířeny až počátkem 20. století.

Stoupající ulicí Na Stráži, připomínanou již v 16. století, se můžeme vydat kolem budovy sokolovny, postavené v roce 1896, do Rennerových sadů, které byly založeny v místech městského opevnění. Nesou jméno Antonína Rennera, strakonického rodáka, který po smrti odkázal pozemky třem veřejným institucím ve Strakonicích.

Obrázek: 

Vedle  vysoké budovy Fezka na kruhovém objezdu se nachází symbol města - velké dudy, jejichž autorem je Ing. Pavel Pavel.

Obrázek: 

V ulici Bezděkovské stojí v malém parčíku při odbočce do ulice Dukelské pomník strakonického rodáka, významného českého básníka Františka Ladislava Čelakovského (umístění na mapě). Tuto výraznou postavu českého národního obrození zde připomíná umělecké dílo sochaře Břetislava Bendy.

Přímo pod hradem na levém břehu řeky Volyňky bývala kolonie hradních služebníků Žabokrty. Na Dubovci můžeme vidět tzv. palác, který patřil židovskému obchodníkovi Steinovi. Dříve zde stávala i vysoká kulatá věž, které se říkalo trucbašta čili Tructurm. V roce 1871 ji dal společně s vysokou zdí postavit velkopřevor Othenio Lichnowski z Wardenberka proto, aby nebylo z „paláce stojícího opodál“ do zámku vidět a naopak. Věž byla zbouraná v roce 1936 při stavbě silnice. V zadní části Dubovce stojí budovy bývalé továrny na fezy – orientální pokrývky hlavy. 

V ulici Na Stráži se nachází stavba v novorenesančním slohu, budova sokolovny. Byla z iniciativy členů Sokola a za finančního přispění města postavena v roce 1896. Na fasádě i v sále se dochovala původní štuková výzdoba.

Obrázek: 

Na pravém břehu řeky Otavy, na strakonickém Podskalí, je umístěna socha, díky které v roce 1982 Ing. Pavel Pavel vyřešil záhadu transportu těchto soch z Velikonočních ostrovů.

Obrázek: 

Strakonický model Stonehenge je napodobeninou jedné z bran - trilitu pravěké svatyně ve skutečné velikosti. Betonové kvádry posloužily při experimentech, které měly za cíl poodhalit tajemství zvedání a přesného usazování obřích kamenných překladů na vrcholu pilířů. Experimenty se v letech 1991-1992 zabýval strakonický rodák Ing. Pavel Pavel.