Prostý řemeslník, truhlář Jan Plánek, se narodil 15. května 1789 ve Vlachově Březí u Prachatic. Aby se vyhnul vojenské službě, oženil se 22. listopadu 1808 s Barborou Hrubcovou. Plánek se kromě svého řemesla zajímal o četbu, pokoušel se o psaní básní v češtině, byl zaujatým vlastencem. Když přišel do Strakonic, stal se otcovským přítelem Františka Čelakovského. Na mladého básníka měl významný vliv.
Do Strakonic se přestěhoval asi v roce 1815. Datum je čerpáno z jeho Zápisků, které však strakonický vlastenec sepsal až ve značně pokročilém věku. Snad právě proto panuje nejistota o skutečném datu jeho příchodu do Strakonic, a tím také o časovém zařazení počátku známosti Plánkovy s mladým básníkem Čelakovským. Koupi domku v Lázeňské ulici uskutečnil teprve roku 1817, kupní smlouva byla zapsána 11. března do pozemkových knih ve Strakonicích.
Soudcem Plánkových básní se stal František Čelakovský. Po vzoru vlastenců té doby si oba připojili ke svému jménu další – Ladislav a Vlastislav. Přátelství s Čelakovským bylo plodné pro obě strany. Ve Strakonicích Plánka navštěvovali významní muži české kultury jako Josef Jungmann, Jan Evangelista Purkyně, Jakub Malý.
Při svých společných besedách hovořili mimo jiné o hospodářských, kulturních a politických otázkách. Rádi pobývali v „Plánkově jeskyňce“. Není však přesně známo, zda to byla dutina pod některou převislou skálou, nebo zasutý vchod do podzemí za bývalým podskalským hostincem.
Starý mistr Plánek vybavil lavicemi s uměleckým vyřezáváním i novou synagogu – modlitebnu - kterou Židé postavili roku 1860.
Plánek se ve svých posledních letech zabýval psaním historie Strakonic, neměl však zájem ji uveřejnit před svou smrtí. Obával se, že by mu uveřejnění ani nebylo povoleno. Napsal, že chce pro potomky zachovat dobu, které mnozí nerozuměli, dokonce se jí posmívali.
Před smrtí se Plánek zúčastnil odhalení desky na rodném domku básníka Františka Ladislava Čelakovského. Zemřel 18. června 1865 ve Strakonicích.
Strakoničtí řemeslníci a živnostníci vzpomněli památky obrozeneckého písmáka Jana Vl. Plánka dne 5. října 1913 a postavili na jeho hrobě na strakonickém hřbitově pomníček. Stalo se jim však nedopatření, když jeho vlastenecké jméno změnili z Vlastislava na Vlastimila, jak se Plánek nikdy nepodepisoval.