Strakonice

Ve druhé polovině 19. století se stal jednou z nejvýraznějších osobností hudebního života ve Strakonicích. Již ve svých dvanácti letech se začal zajímat o hru na dudy, přednostně se ale musel věnovat houslím. Širší hudební vzdělání získal na učitelském ústavu v Českých Budějovicích, po absolutoriu působil v Klatovech a poté se stal ředitelem měšťanské školy ve Strakonicích. Brzy se zde uplatnil také jako varhaník, ale především jako sbormistr a dirigent pěvecko-hudebního a vzdělávacího spolku Zvon, založeného roku 1861. Byl milovníkem komorní hudby a stal se záhy i primášem místního smyčcového kvarteta. Skládal drobnější orchestrální a sborové skladby, vlastním nákladem vydal Návod k polyfonní hře na citeru, vynikl jako citerista. Ve Strakonicích a nejbližším okolí sbíral lidové písně, osvojil si hru na dudy a od dudáků, kteří ho navštěvovali, se mu podařilo zaznamenat ukázky jejich hry i řadu pozoruhodných informací. Svou významnou propagátorskou činností podnítil kulturního historika, univerzitního profesora dr. Čeňka Zíbrta k rozvinutí podobné, ovšem šířeji koncipované, popularizační činnosti. Formánkovu činnost ocenil údajně i Bedřich Smetana, který se prý zúčastnil jeho přednášky a dudáckého koncertu v Umělecké besedě roku 1871.