Strakonice

Nestor strakonických dudáků, narozený v roce 1924, patří mezi výrazné osobnosti českého národopisu. U nás i daleko za hranicemi je označován za jednu z největších osobností a znalců dudácké hry. K lidové hudbě získal vztah již v dětství. Začal hrát na housle, později přešel na violu a posléze se naučil na kontrabas. Jako basista se uplatnil ve studentském orchestru strakonického gymnázia a na konci roku 1942 začal působit také jako basista ve Strakonické dudácké kapele. Roku 1949 založil Národopisný soubor. Z Národopisného souboru brzy vznikl Prácheňský soubor lidových písní a tanců. Josef Režný se stal jeho uměleckým vedoucím a dudákem, což trvá dodnes.

Kromě práce v souboru se začal hlouběji zajímat o lidovou kulturu – studoval dostupnou literaturu a prameny, dostal se i do terénu a započal tak svou rozsáhlou sběratelskou činnost zaměřenou na Prácheňsko – zejména na okolí Strakonic, Volyně a šumavské Podlesí. Podařilo se mu nasbírat na 1000 lidových písní, z nichž necelá polovina byla publikována, vytvořit 128 záznamů, 76 různých tanců, pořídit nahrávky a notové přepisy hry dudáků. Přestože hudba je jeho hlavním zájmem, zapisoval také nářečí, přísloví, pořekadla, zvyky.

Postupem času se stal jedním z předních odborníků v oboru lidových hudebních nástrojů se zvláštním důrazem na dudy. Léta se soustavně věnuje výzkumu a dokumentaci dud a dudácké hudby nejen v naší, ale i v evropské hudební tradici. Mezi některé z jeho publikací patří např. Dudy a dudáci, Škola hry na české dudy, Po stopách dudáků na Chebsku a roku 2004 vydal knihu Po stopách dudáků na Prácheňsku vycházející z celoživotní sběratelské práce v terénu. Součástí této publikace je i kompaktní disk s originálními archivními nahrávkami vyprávění, písní a dudácké hry.

Byl předsedou Ústředního poradního sboru pro soubory lidových hudebních nástrojů ÚDLUT Praha a Krajského poradního sboru SLPT. Působil jako instruktor některých souborů, sbormistr, učitel hry na dudy v rozličných dudáckých kurzech, vystoupil na nejrůznějších seminářích.

Do dějin strakonického regionu se zapsal mj. tím, že se stal spoluzakladatelem a organizátorem Jihočeských slavností písní a tanců ve Strakonicích (1955–1961) a posléze mezinárodních dudáckých festivalů ve Strakonicích. V současnosti je předsedou programové rady MDF a autorem i režisérem některých pořadů. Na toto téma zpracoval knihu Mezinárodní dudácké festivaly Strakonice.

Zanedbatelná není ani Režného dlouholetá publikační činnost. Kromě toho, že přispíval do různých domácích i zahraničních časopisů, vydal řadu vlastních publikací a na dalších se spolupodílel. Většina jeho knih pojednává o lidové hudbě, zvláště o dudáctví a národopisu. Kromě již zmíněné knihy Po stopách dudáků na Prácheňsku, vydané roku 2004, vyšla k jeho životnímu jubileu 80 let kniha 5000 let s dudami – Historie, vývoj, výskyt a typologie dud ve světovém měřítku. Publikace s četnými ikonografickými materiály a notovou přílohou přináší typologický a topografický přehled vývoje dud a nástin dějin dudácké tradice v českých zemí s přihlédnutím k širšímu kontextu.