Strakonice

Josef Šmidinger se narodil 24. 10. 1801 ve Strakonicích. Studoval ve Strakonicích, v Písku a v Praze. Po pražských studentských bouřích v roce 1825 byl za trest odveden na vojnu a po sedmi letech pro chatrné zdraví propuštěn s hodností poddůstojníka. Studia dokončil v Českých Budějovicích a po krátkém pokusu o učitelskou kariéru nastoupil místo vychovatele v rodině barona Dlouhoveského-Chanovského v Němčicích. Jako vychovatel pak působil i v dalších význačných rodinách, mimo jiné i v rodině bohatého průmyslníka Veitha.

Později přijal místo výpomocného kněze v Hostomicích pod Brdy a zde také 2. února 1852 zemřel na následky nastuzení.

Pro český národ však není tak důležitá jeho činnost vychovatelská, učitelská nebo kněžská, ale jeho nadšení pro českou knihu a celoživotní snaha o její šíření do každé obce, vísky i chaloupky. Miloval knihy a byl přesvědčen, že jsou nejlepším buditelem národního svědomí a lásky k vlasti. Sám obcházel s rancem knih města a vesnice a vysloužil si přídomek „apoštol české knihy“.

Přátelil se s celou plejádou nejvýznamnějších osobností své doby, včetně F. L. Čelakovského a J. V. Plánka. On sám založil nebo podnítil vznik několika knihoven, zakládal a podporoval různé dobročinné spolky, prodal na tisíce českých knih a získal pro Matici českou mnoho stoupenců a čtenářů. Svému poslání byl oddán až fanaticky.

V roce 1843 založil z vlastních skromných prostředků strakonickou knihovnu. Tím se zapsal do historie města nejvíce, dnes knihovna nese jeho jméno. Josef Šmidinger byl Jiráskovi předlohou pro postavu apoštola české knihy pátera Vrby v knize F. L. Věk.

U vchodových dveří České spořitelny na Velkém náměstí, kde stával rodný domek Josefa Šmidingera, je umístěna jeho pamětní deska.