Památková péče jako nedílná součást naší kultury (rok 2009)

Informace především pro vlastníky kulturních památek.

Stát chrání kulturní památky jako nedílnou součást kulturního dědictví lidu, svědectví jeho dějin, významného činitele životního prostředí a nenahraditelné bohatství. Bohužel se stále častěji setkáváme s tím, že se vlastníci kulturních památek spíše ohlížejí na svůj finanční prospěch a nedbají o jejich zachování, či vhodné využívání, přestože jim to ukládá zákon.

 

Pokud patříte mezi vlastníky kulturních památek, nebo se zajímáte o památkovou péči, připravili jsme pro vás základní přehled, podle kterého se snáze zorientujete. Vlastnictví kulturní památky totiž nemusí nutně znamenat jen komplikace a zbytečné výdaje, právě naopak. V této věci se můžete s důvěrou obrátit na kterékoli odborné pracoviště památkové péče nebo na našeho pracovníka památkové péče, který působí na odboru stavební úřad Městského úřadu Strakonice.

 

Odkdy chráníme naše kulturní památky?

Na sklonku 18. století, současně s rozvojem průmyslu a velkoměst, velmi často doprovázeným demolicemi starých staveb, se začal v Evropě utvářet vážnější veřejný zájem na cílené ochraně hmotného kulturního dědictví. Již tehdy si lidé dokázali uvědomit jedinečnost památek, dokládajících tvořivou práci a způsob myšlení předchozích generací, a nutnost jejich zachování jako nenahraditelného zdroje poznání národních dějin. Na území tehdejší habsburské monarchie, a tedy i v českých zemích vznikly nejstarší obecně závazné předpisy na ochranu památek v době vlády císařovny Marie Terezie (1740-1780). Pravidelný výkon památkové péče byl posléze zajišťován prostřednictvím specializovaného odborného orgánu - Ústřední komise pro zjišťování a zachování stavebních památek, založené v roce 1850.

 

Jak se rozvíjela památková péče?

V Československu byl po roce 1918 dřívější systém rakousko-uherské památkové péče dále rozvíjen. Byly založeny první samostatné státní památkové úřady. Byly zdokonalovány způsoby soupisů a dokumentace památek. Odborný zájem se začal soustřeďovat i na zjišťování a ochranu archeologických nalezišť. Středoevropské tradice se uplatňují v naší památkové péči i nadále. Avšak stále významnější úlohu má dnes širší mezinárodní spolupráce. Česká republika přistoupila v roce 1991 k Úmluvě o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví. Od roku 2000 je pro nás závazná Úmluva o ochraně architektonického dědictví Evropy a rovněž Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy.

 

Proč chráníme kulturní památky?

Umělecké a historické, ale i technické, archeologické, přírodní a další památky po staletí obohacují dochované životní prostředí historických sídel a krajiny a přispívají k obecné vzdělanosti a všestrannému rozvoji národa. Úroveň péče o ně vyjadřuje v současném světě mimo jiné i vyspělost společenského systému a demokracie v dané zemi. Kulturní památky a památkově chráněná území (památkové rezervace a památkové zóny) jsou v České republice jedním z nejvýznamnějších cílů domácího a zejména cizineckého cestovního ruchu. Jsou naše „moře" a mohou napomáhat, obdobně jako je tomu v sousedním Rakousku nebo Bavorsku, podstatným způsobem k prosperitě národního hospodářství. Péči o kulturní památky bychom neměli chápat jenom jako povinnost, ale především jako morální zodpovědnost. Co se podaří zachovat z dosud poměrně bohatého kulturního dědictví v Čechách, na Moravě a ve Slezsku pro příští generace, záleží na každém z nás.

 

Jak chráníme kulturní památky ?

Základním právním předpisem ochrany kulturních památek a ostatních složek památkového fondu v České republice je zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Kulturní památky podle tohoto zákona tvoří nemovité a movité věci nebo jejich soubory, které jsou významnými doklady historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob až do současnosti, projevem tvůrčích schopností a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti a nositelem hodnot historických, uměleckých, vědeckých a technických, nebo které mají přímý vztah k významným osobnostem a historickým událostem.

 

V čem spočívá rozdíl mezi nemovitými a movitými kulturními památkami?

Nemovitými kulturními památkami jsou tak například hrady a jejich zříceniny, zámky, tvrze, kostely, kláštery, kapličky, stavby lidové architektury a zemědělské usedlosti, městské obytné domy a paláce, radnice, městská opevnění a jejich jednotlivé dochované části, jako jsou hradby a brány, dále staré továrny a jiná technická díla, historické zahrady a parky nebo pozemky s významnými archeologickými nálezy. Mezi movité kulturní památky patří především díla starého malířství, sochařství a uměleckých řemesel, tvořící soubory vybavení zejména na hradech a zámcích a v církevních stavbách, předměty venkovské hmotné kultury a historické knihovny, nebo například strojní zařízení ve starých továrnách, elektrárnách a tak podobně.

 

Kdo je zodpovědný za péči o zachování kulturní památky?

Péči o zachování kulturních památek, zejména ochranu před jejich ohrožením, poškozením, znehodnocením nebo odcizením, jakož i údržbu a obnovu kulturních památek nelze z právních důvodů zajišťovat jinak než prostřednictvím jejich vlastníků. Základním předpokladem zůstává, aby vlastník přijal svoji zodpovědnost za uchování souhrnné hodnoty vlastního majetku a s tím spojená určitá omezení v nakládání s ním. Tato omezení však nemohou být a nejsou stanovena libovolně, ale vycházejí ze základních principů zakotvených v Listině základních práv a svobod, zejména z jejího článku 11, který upravuje zásadu, že vlastnictví zavazuje a nesmí být zneužito na újmu práv jiných osob nebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy, a dále článku 35, podle něhož nesmí nikdo při výkonu svých práv ohrožovat ani poškozovat kulturní památky nad míru stanovenou zákonem.

 

Za jakých podmínek může být kulturní památka prodána nebo přemístěna?

Vlastník kulturní památky pochopitelně může, stejně jako vlastník jakékoliv jiné věci, jež není památkově chráněna, převádět, přenechávat k dočasnému užívání nebo předávat kulturní památku pro provedení její obnovy, popřípadě k jiným účelům dalším osobám. Ze zákona je povinen toho, na koho věc převádí nebo komu věc přenechává či předává, vždy uvědomit o tom, že se jedná o kulturní památku. Rovněž je nezbytné, aby vlastník, zamýšlí-li prodej národní kulturní památky nebo movité kulturní památky, přednostně ji nejdříve nabídl ke koupi státu, a to prostřednictvím ministerstva kultury. K přemístění nemovité kulturní památky si musí její vlastník vyžádat předchozí souhlas krajského úřadu po vyjádření odborné organizace státní památkové péče. Kulturní památky nesmějí být trvale vyváženy z území České republiky. Movitou kulturní památku lze s veřejně přístupného místa trvale přemístit jen s předchozím souhlasem krajského úřadu po vyjádření odborné organizace státní památkové péče.

 

Kde jsou evidovány kulturní památky?

Kulturní památky a národní kulturní památky jsou evidovány v Ústředním seznamu kulturních památek, který je veden odbornou organizací státní památkové péče. Při prohlašování věcí za kulturní památky, o kterém rozhoduje ministerstvo kultury, se v České republice uplatňuje zásada, podle níž jsou za kulturní památky prohlašovány skutečně jenom velmi hodnotné věci, jejichž zachování je v celospolečenském zájmu. V současnosti je v České republice chráněno více než 42 000 nemovitých kulturních památek a téměř 850 000 movitých kulturních památek. Kulturní památky hodnocené jako nejvýznamnější součást národního kulturního bohatství (národního kulturního pokladu), například Pražský hrad, české korunovační klenoty nebo hrad Karlštejn, jsou prohlašovány vládou za národní kulturní památky.

 

Jak správně postupovat při obnově kulturních památek?

1. Zamýšlí-li vlastník kulturní památky provést její obnovu, je povinen si předem vyžádat závazné stanovisko příslušného městského úřadu (obecního úřadu obce s rozšířenou působností), nebo krajského úřadu, jde-li o národní kulturní památku. Tam se také může seznámit s odborně metodickými publikacemi vydávanými odbornou organizací státní památkové péče pro zajištění nejvhodnějších postupů obnovy kulturních památek.

 

2. Úřad (MÚ Strakonice) vydá závazné stanovisko po písemném vyjádření odborné organizace státní památkové péče (NPÚ Č.Budějovice). Podle správního řádu se tato lhůta může prodloužit až na 60 kalendářních dnů. V tomto závazném stanovisku se vyjádří, zda vlastníkem navrhované práce jsou z hlediska zájmů státní památkové péče přípustné, a stanoví základní podmínky, za nichž lze tyto práce dále připravovat a provést. Po obdržení stanoviska NPÚ Č.B. s jeho obsahem MÚ Strakonice seznámí vlastníka kult. památky a poskytne mu lhůtu k vyjádření.

 

3. Přípravnou a projektovou dokumentaci obnovy projedná v průběhu jejich zpracování vlastník nebo projektant se specialisty v odborné organizaci státní památkové péče z hlediska z hlediska splnění podmínek pro vydání závazného stanoviska. Přitom je vlastníku poskytována bezplatná odborná pomoc, potřebné podklady a informace z průzkumů, výzkumů a archivované dokumentace. (Zákon nevylučuje ani případ, kdy je nutné zpracovat k základní projektové dokumentaci ještě podrobnou dokumentaci pro určité druhy zásahů nebo postupů při obnově kulturní památky.) Odborná organizace státní památkové péče zpracovává svůj odborný posudek písemně ke každé dokončené dokumentaci obnovy.

 

4. Jedná-li se o rozsáhlejší stavební obnovu nemovité kulturní památky, je pro vlastníka výhodné, když požádá úřad o vydání závazného stanoviska nejprve k záměru obnovy. V případě rozhodnutí o přípustnosti tohoto záměru vlastník zpracuje projektovou dokumentaci obnovy již podle předem stanovených podmínek, a tak má jistotu, že své finanční prostředky vkládá do přípravy obnovy kulturní památky hospodárným způsobem.

 

5. Jde-li se o obnovu kulturní památky nebo jejích částí, jež jsou díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi, smí ji provádět pouze restaurátor, vykonávající svoji restaurátorskou činnost na základě zvláštního povolení vydaného ministerstvem kultury.

 

6. Vlastník kulturní památky předá jedno vyhotovení dokumentace obnovy kulturní památky Národnímu památkovému ústavu na základě jeho vyžádání pro archivní účely.

 

7. Vlastník kult. památky požádá obecný stavební úřad (odbor Stavební úřad MÚ Strakonice) na zákonem předepsaném formuláři o povolení prací na kult. památce (přílohou je závazné stanovisko MÚ Strakonice , orgánu památkové péče).

 

Kde může vlastník kulturní památky získat finanční pomoc?

Obce, kraje a stát mohou poskytnout vlastníkům kulturních památek finanční příspěvky na zvýšené náklady spojené se zachováním nebo obnovou kulturní památky.

 

1. Ministerstvo kultury nebo kraje mohou ze svých rozpočtů poskytnout vlastníku kulturní památky příspěvek na zvýšené náklady spojené se zachováním nebo obnovou kulturní památky. Příspěvek se poskytuje na základě odůvodněné, písemné žádosti vlastníka, a to rozhodnutím po provedeném správním řízení.

 

2. Obdobně může o poskytnutí příspěvku na obnovu kulturní památky, a to ze státního rozpočtu, rozhodnout ministerstvo kultury nebo příslušný kraj, v případě, je-li na zachování kulturní památky mimořádný společenský zájem. Pro tyto účely jsou k dispozici specializované programy:

 

a) Ministerstva kultury

- Havarijní program

- Program záchrany architektonického dědictví

- Program péče o vesnické památkové rezervace a zóny a krajinné památkové zóny

- Podpora obnovy kulturních památek prostřednictví ORP

 

b) Jihočeského kraje

- Nemovité kulturní památky

- Movité kulturní dědictví

- Zvýšené náklady obnovy památkově chráněných staveb

- Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón

- Obnova sakrální architektury v krajině

- Předprojektová příprava obnovy kulturních památek

 

Bližší informace o tom, jak požádat o finanční příspěvek na zvýšené náklady spojené se zachováním nebo obnovou kulturní památky, a o pravidlech nakládání s příspěvky tohoto druhu poskytují vlastníkům kulturních památek krajské úřady, Magistrát hlavního města Prahy, a dále pak jednotlivá pracoviště odborné organizace státní památkové péče, která mohou vlastníku kulturní památky pomoci při zpracování příslušné žádosti a potřebné doprovodné dokumentace, popřípadě též ministerstvo kultury.

 

Jak může vlastník kulturní památky ušetřit na daních?

V oblasti nepřímé finanční pomoci státu vlastníkům kulturních památek jsou některými daňovými předpisy stanovena osvobození od daní a další daňová zvýhodnění. Bližší informace k uvedeným daňovým výhodám poskytují finanční úřady.

 

Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitosti, upravuje osvobození od daně pro stavby, jež jsou kulturními památkami a na nichž jejich vlastníci provádějí stavební úpravy. Osvobození trvá po dobu osmi let počínaje rokem, jenž následuje po vydání příslušného stavebního povolení. Od daně z nemovitosti jsou dále osvobozeny budovy, jež jsou kulturními památkami a jsou na základě smlouvy uzavřené mezi ministerstvem kultury a vlastníkem zpřístupněny veřejnosti pro výchovně-vzdělávací účely.

 

Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, stanovuje osvobození od daně darovací při nabytí vlastnického práva k nemovitostem, jež jsou kulturními památkami, pokud k němu dochází mezi příbuznými v řadě přímé (například z rodičů na děti) nebo mezi manžely.

 

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, zvýhodňuje odpisy na nemovitých kulturních památkách v případě jejich technického zhodnocení.

 

Kdy vzniká povinnost umožnit provedení záchranného archeologického výzkumu?

V případě, že stavební úpravy probíhají na území s archeologickými nálezy a jejich charakter je takový, že by došlo k zásahům do naleziště (tzn. jedná se o zemní práce), jsou stavebníci povinni záměr oznámit Archeologickému ústavu a umožnit některé z oprávněných organizací provést archeologický průzkum. Tento průzkum je třeba s prováděcí organizací domluvit v dostatečném předstihu před započetím veškerých zemních prací. Je-li stavebníkem právnická osoba nebo fyzická osoba, při jejímž podnikání vznikla nutnost záchranného archeologického výzkumu, hradí náklady tato osoba. V ostatních případech hradí náklady organizace provádějící archeologický výzkum. Pokud mezi stavebníkem, příp. investorem, a prováděcí organizací nedojde k dohodě, rozhodne o povinnostech vlastníka pozemku, resp. stavebníka či investora, strpět provedení záchranného archeologického výzkumu a o podmínkách, za nichž bude tento výzkum proveden, příslušný krajský úřad. Po ukončení archeologického výzkumu vyhotoví archeologické pracoviště písemné potvrzení o provedení archeologického výzkumu, které bude předloženo při kolaudačním řízení.

 

Seznam organizací oprávněných k výzkumům v Jihočeském kraji:

 

Působnost pro celou ČR:

ARCHAIA, Truhlářská 6/1112,  110 00  Praha 1 – Nové město

Archeologický ústav  AV ČR, Letenská 4, 11800 Praha 1

Katedra archeologie FHS Západočeské university v Plzni, Sedláčkova 15, 30614 Plzeň

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Branišovská 31a, 370 05 České Budějovice

Národní muzeum,  Václavské náměstí 68, 110 00 Praha 1

Ústav pro pravěk etc. FF University Karlovy, Celetná 20, 116 36 Praha 1

Národní památkový ústav - ústřední pracoviště – Valdštejnské náměstí 3, 118 01 Praha 1-Malá Strana

územní odborné pracoviště České Budějovice, nám.Přemysla Otakara II. 34,

                         370 21 České Budějovice  + všechna další územní odborná pracoviště

 

Působnost pro celý Jihočeský kraj:

ARCHAIA Jih o.p.s., třída Míru 144, 381 01 Český Krumlov

ARCHEOS, Nebahovská 1016, 383 01 Prachatice

Husitské muzeum v Táboře, náměstí Mikuláše z Husi 44, 390 01 Tábor

Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích,  Dukelská 1, 370 51 České Budějovice

ZIP – Západočeský institut pro ochranu a dokumentaci památek, o.p.s., Tomanova 3, 301 00 Plzeň

 

Působnost pro jednotlivé okresy Jihočeského kraje nebo jejich části:

Muzeum středního Pootaví, Zámek 1, 386 01 Strakonice 1

                                   - území okresu Strakonice a přilehlá (severní) část okresu Prachatice

Muzeum Jindřichohradecka,  Balbínovo náměstí 19/I, 377 01 Jindřichův Hradec

                                  - území okresu Jindřichův Hradec

Regionální vlastivědné  muzeum v Českém Krumlově, Horní 157,  381 01 Český Krumlov 

                                   - území okresu Český Krumlov

Prachatické muzeum, Neumannova 13,   381 01 Prachatice

                                  - území okresu Prachatice

Prácheňské muzeum v Písku, Velké náměstí 114,   39701 Písek

                                   - území okresu Písek 

Milevské muzeum, Klášter 563, 399 16 Milevsko

                                  - katastrální území v okrese Písek: Záhořany (Předbořice), Kostelec n.Vlt., Kovářov, Pechova Lhota, Kučeř, Zvíkovské Podhradí, Orlík nad Vltavou, Sepekov, Přeštěnice, Milevsko, Přeborov, Zbelítov, Velká, Hrazany, Níkovice, Hrejkovice, Dmýštice, Ratiboř, Květov, Zhoř (Blehov), Jetětice, Branice, Zběšičky, Dražíš, Osek, Chyšky, Nosetín, Nadějkov, Petříkovice, Vlksice, Brtec, Božetice, Slabčice (Písecká Smoleč), Svatkovice, Borovany, Bernartice, Podolí I, Veselíčko, Zběšičky.

 

Kdy je třeba vyžádat si závazné stanovisko na vnitřní úpravy?

V případě nemovitosti, která je prohlášená za nemovitou kulturní památku, nebo se nachází v památkové rezervaci nebo zóně, je třeba žádat o závazné stanovisko i v případě vnitřních úprav, které nezasahují do vnějšího vzhledu objektu.

 

Co to znamená památkově chráněné území?     

Památkově chráněným územím může být rezervace, zóna nebo ochranné pásmo kulturní, popřípadě národní kulturní památky, rezervace nebo zóny. Tato území jsou vyhlašována nařízením vlády, ministerstva kultury nebo vyhláškami příslušných obcí. To, zda konkrétní objekt či pozemek je na některém z těchto území, lze zjistit na výpisu z katastru, kde je v kolonce způsob ochrany uvedeno „památkově chráněné území“. Zda se jedná o rezervaci, zónu, či ochranné pásmo vám sdělí na obecním úřadě nebo Národním památkovém ústavu.

 

Kdy musíte žádat o vyjádření památkářů?     

Při jakékoli údržbě, opravě, rekonstrukci, restaurování nebo jiné úpravě kulturní památky nebo jejího prostředí (týká se vlastníků kulturních památek) a při zamýšlené stavbě, změně stavby, terénních úpravách, při umístění nebo odstranění zařízení, odstranění stavby, úpravě dřevin nebo udržovacích pracích (týká se vlastníka, správce nebo uživatele nemovitosti, která není kulturní památkou, ale je v památkové rezervaci, památkové zóně aj.) je vlastník tohoto objektu ze zákona povinen si předem vyžádat závazné stanovisko, popřípadě rozhodnutí příslušného odboru obecního úřadu (Městský úřad Strakonice, stavební úřad, tel.: 383 700 843). V případě, že se jedná o národní kulturní památku, vydává toto stanovisko krajský úřad.

 

Kdo mi poskytne bezplatnou odbornou pomoc?

Odbornou pomoc, poradenské a informační služby bezplatně poskytuje vlastníkům v péči o kulturní památky odborná organizace státní památkové péče, kterou je Národní památkový ústav (NPÚ), Valdštejnské náměstí 3, 118 01 Praha 1, tel.: 257 010 111. NPÚ poskytuje své služby při výkonu státní památkové péče především prostřednictvím svých územních odborných pracovišť – zde v Jihočeském kraji, nám. Přemysla Otakara II. 34, 370 21 České Budějovice, tel.: 386 356 921. Informace poskytne rovněž úsek památkové péče stavebního úřadu MÚ Strakonice, Velké nám. 2, 386 21 Strakonice, tel. 383 700 843.

 

Kde najdu další podrobnosti?

Především v zákoně č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů nebo v Příručce vlastníka kulturní památky (2004, 2007), ze které jsme čerpali při sestavování výše uvedeného textu. Pokud jsou vám bližší internetové zdroje, můžete shlédnout početné webové prezentace www.npu.cz (Národní památkový ústav) nebo www.pamatkovapece.cz (Památková péče).

MěKS Strakonice oznamuje změnu konání akce. Přehlídka mládežnických dechových souborů...
Vedení SONS ČR, z.s. nadační fond Českého rozhlasu – Světluška a Oblastní odbočka SONS...
Pozvánka na seminář „Kotlíkové dotace“ Městský úřad Strakonice, odbor životního...
Měšťanský pivovar Dudák pokračuje v oslavách 370. výročí založení. Tentokrát pozvánka na...
Na základě usnesení vlády České republiky číslo 287 ze dne 29. 4. 2019 se ve dnech 29. 8...
OSLAVA ZALOŽENÍ PIVOVARU - 24. 8. 2019 Již tuto sobotu se před areálem pivovaru...
HLEDÁ SE VÁNOČNÍ STROM Možná se vám to bude zdá zbytečně předčasné, ale čas neúprosně...
V. VZPOMÍNKOVÁ MOTOCYKLOVÁ SOUTĚŽ ŠUMAVOU - 10. 8. 2019 od 11.00 hodin na nádvoří...
Vážené pěstitelky, milí pěstitelé, vaše okna se pyšní záplavou pestrobarevných květů....
Loni občané odevzdali k recyklaci 7 528,20 kg starých drobných spotřebičů   Snaha...
6.September 2019
Rodiče předškoláků z třídy Dráčata MŠ U Parku připravili učitelkám speciální poděkování...
19.July 2019
v základních školách, středních školách, základních uměleckých školách a konzervatořích...
27.June 2019
Město Strakonice získalo opět od společnosti EKO-KOM, a.s. ,,Osvědčení o úspoře emisí,,...
10.June 2019
Provoz v mateřských školách o hlavních prázdninách:   Mateřská škola 1.7. - 4.7.  8.7...
1.June 2019
Příručka je ke stažení zde: www.internetbezpecne.cz
6.May 2019
Zateplení domu svépomocí, výměna oken a dveří, stavba nízkoenergetického domu, solární...
3.May 2019
Dodatečný zápis do prvních tříd základních škol ve Strakonicích pro školní rok 2019/2020...
17.April 2019
Město Strakonice, odbor školství a cestovního ruchu, po dohodě s ředitelkami jednotlivých...
20.March 2019
Minulý rok, kdy se ve městě konal mezinárodní dudácký festival, stoupl počet turistů,...
Zajímá Vás, jak to vypadá na misích Lékařů bez hranic? Chcete se dozvědět více o...
Jízdy historických souprav s parní lokomotivou "Všudybylka". Blatná - Březnice a zpět/...
Během měsíce června mohou zájemci podávat žádosti o dotace v oblasti sportu a kultury na...
I v roce 2018 bychom chtěli mít naše město kvetoucí a barevné, kdy kromě městských záhonů...
Pro všechny příznivce cyklistiky a turistiky je i v letošním roce připravena tradiční...
9. června se uskuteční Oslavy 125. výročí železniční tratě Strakonice - Vimperk. V rámci...
Geolokační hru pro chytré telefony si můžete nyní zdarma   stáhnout a zahrát i u nás....
Žádosti do dotačních programů města Strakonice na podporu tělovýchovy, sportu a ostatních...
Milí Strakoničtí, velikonoční svátky pro některé z nás představují vítání jara, pro část...
Svatý Václav, patron nejen České země, ale i míru, sládků a piva. Protože se blíží slavná...
Vážený pane Kovaříku, podobná slova jako ta vaše jsou mi velkou podporou pro další práci...
  Dobrý den, obdržel jsem dotaz od p. V. Normana: Proč květníky na Velkém náměstí brání v...
  Milí Strakoňáci. Moc a moc a moc Vám děkuji za vesměs kladné hodnocení MDF, ale i za...
Vážení občané. Toto okénko musím začít popřením ošklivých zpráv, které "kdosi" již dva...