Metodický návod odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí

k postupu vodoprávních úřadů v souvislosti se zánikem povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních (zejména jde-li o vypouštění odpadních vod z domácností a malých obcí) (k § 8 odst. 1 písm. c) a § 38 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a k článku II bodu 2 zákona č. 20/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů)

 

Určeno: vodoprávním úřadům

K využití: České inspekci životního prostředí, držitelům povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních a žadatelům o vydání či prodloužení tohoto povolení

 

I. Základní informace

K 1.1.2008 zanikají podle článku II bodu 2 zákona č. 20/2004 Sb. pouze povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních, která nabyla právní moci do 31.12.2001, tzn. povolení vydaná podle dříve platných právních předpisů – vodního zákona č. 138/1973 Sb. či zákona č. 11/1955 Sb., o vodním hospodářství. Povolení vydaná, respektive pravomocná od 1. ledna 2002, platí i nadále.

 

Povolení vydaná dle § 18 odst. 3 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, respektive podle § 24 odst. 3 vodního zákona č. 138/1973 Sb., k 1.1.2008 nezanikají.

 

Povinnost mít k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních povolení není nově zavedeným požadavkem, ale tuto povinnost ukládal už zákon č. 138/1973 Sb. i zákon č. 11/1955 Sb. V našem právním řádu je tedy tato povinnost zakotvena od roku 1955.

 

Vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních bez povolení vodoprávního úřadu (podle dřívější terminologie „vodohospodářského orgánu“) je tedy již od roku 1955 nelegální – a to bez ohledu na datum 1.1.2008. Pokud není v obci obecní kanalizace sloužící veřejné potřebě zakončená čistírnou odpadních vod nebo není napojení nemovitosti na tuto kanalizaci technicky možné (§ 3 odst. 8 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích) či ekonomicky únosné, mají majitelé nemovitostí možnost řešit čištění odpadních vod pomocí zařízení určených pro individuální čištění odpadních vod.

 

Podkladem pro rozhodování vodoprávního úřadu je podle § 4 odst. 7 zákona č. 274/2001 Sb. také Plán rozvoje vodovodů a kanalizací na území kraje.

 

Požadavky na zařízení pro individuální čištění odpadních vod by měly být stanoveny s ohledem na koncepci odkanalizování a čištění odpadních vod v daném územním celku uvedenou ve zmíněném dokumentu.

 

Prodloužení povolení

Stávající povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních, jejichž platnost končí k 1.1.2008, lze podle platného vodního zákona na návrh oprávněného prodloužit, a to v případě, že se nezměnily podmínky, za kterých bylo povolení uděleno.

 

Podmínky, které se mohou změnit, jsou zejména tyto:

„hydrologické“ – změna množství připojených obyvatel, respektive množství vypouštěných odpadních vod, jakost vypouštěných odpadních vod (přítomnost závadných látek) atd.,
„ekologické“ – změna užívání povrchové vody (vody rybné, ke koupání či pro vodárenské účely) – přísnější požadavky na imisní standardy, vymezení chráněných území atd.,
„místní“ – provozování nových objektů v blízkosti vodního díla nebo v místě ovlivnění okolí nakládání s vodami atd.

 

Povolení nelze prodloužit v případě, že vodní zákon vydání povolení pro danou činnost vůbec neumožňuje – tzn. nelze prodloužit povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních z jiných nemovitostí než jsou rodinné domy a stavby pro individuální rekreaci.

 

O prodloužení povolení je nutné požádat nejpozději do 1.7. 2007.

Pokud vodoprávní úřad povolení neprodlouží, je třeba žádat o nové povolení podle požadavků vyhlášky č. 432/2001 Sb., o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasů a vyjádření vodoprávního úřadu, ve znění vyhlášky č. 195/2003 Sb. a vyhlášky č. 620/2004 Sb.

 

II. Základní pojmy

A) Žumpa

Žumpa je bezodtoková jímka, ve které se shromažďují splaškové vody z objektu. Obsah žumpy je nutné vyvážet ke zneškodnění na čistírnu odpadních vod. Žumpa je nejčastěji provedena jako betonová jímka, existují však i továrně vyráběné nádrže z polypropylenu. Podle § 55 odst. 2 vodního zákona se žumpy nepovažují za vodní díla a vodoprávní úřad k nim nevydává povolení k vypouštění odpadních vod .

K většině typů žump postačí ohlášení stavebnímu úřadu (podle § 104 odst. 2 písm. b) stavebního zákona č. 183/2003 Sb. ohlášení stavebnímu úřadu vyžadují podzemní stavby do 300 m2 zastavěné plochy a hloubky do 3 m, pokud nejsou vodním dílem).

 

B) Septik

Septik funguje jako usazovací nádrž, navíc v něm dochází k částečnému odstraňování organických látek bez přístupu vzduchu a na dně pak dochází k postupné anaerobní stabilizaci kalu. Běžné jsou septiky se dvěma nebo více komorami, oddělenými příčkami. Prostupy a odtoky jsou chráněny nornými stěnami. Optimální čistící účinky bývají při době zdržení 3 dny a specifický účinný prostor septiku pro 1 připojeného obyvatele je orientačně 0,6 m3, avšak celkový účinný prostor nesmí být menší než 3 m3. Dostatečný objem septiku je jednou z důležitých podmínek k zajištění požadované účinnosti čištění.

Ze septiku je nutné alespoň jednou za rok vyvézt kal.

Samostatný septik je s ohledem na jeho čistící účinek přijatelný jen jako mechanický stupeň, za nímž by měl následovat další – biologický - stupeň čištění, např. zemní filtr.

U stávajících septiků vodoprávní úřad posoudí nutnost a rozsah jejich rekonstrukce (např. doplnění o další stupeň čištění) na základě znalosti místních podmínek, zejména s ohledem na možnost ohrožení jakosti podzemních, případně povrchových vod.

Zemní filtr je zařízení nejčastěji založené v izolované jámě, ve které je vedle přívodního a sběrného drenážního systému uložena filtrační náplň, na jejímž povrchu mohou existovat čistící organizmy. Povaha náplně určuje hlavní procesy, které se podílejí na čištění – náplň se používá v rozmezí písek až štěrk, vybrané druhy elektrárenských popelů apod.

Na 1 připojeného obyvatele se uvažuje specifická plocha zemního filtru 0,75 až 1,0 m2. Zemní filtry dosahují vysokou účinnost v odstranění znečištění v ukazatelích BSK5, nerozpuštěné látky (NL), N-NH4+ a Pcelk a hlavně z hlediska odstranění choroboplodných zárodků. Při spojení septiku se zemním filtrem je dosaženo uspokojujícího čištění splaškových odpadních vod z malých zdrojů znečištění. Pro stavby k individuální rekreaci je septik spojený se zemním filtrem, na rozdíl od domovní čistírny odpadních vod, nejvhodnějším řešením čištění odpadních vod.

 

C) Domovní čistírna (DČOV)

DČOV je zařízení určené k čištění splaškových vod z objektů do 50 EO (viz ČSN EN 12566 díl. 1-x., např. ČSN EN 12566-3 –„Malé čistírny odpadních vod do 50 ekvivalentních obyvatel – Část 3: Balené a/nebo na místě montované domovní čistírny odpadních vod“).

Prohlášení shody je vydáno výrobcem či dovozcem zařízení na podkladě souboru postupů a úkonů, které musí být splněny při posuzování shody vlastností výrobků s požadavky technických předpisů.

Zkouška typu je postup ověřování vlastností výrobku popsaný v příslušné harmonizované normě nebo jiném předpise, na základě něhož je možné prohlásit shodu. Součástí je i dlouhodobá zkouška, kterou se stanoví emisní hodnoty pro konkrétní zařízení nebo řadu zařízení.

Třída je skupina výrobků charakterizovaná emisními standardy (CHSK, BSK5 a NL), kterých je zařízení nebo skupina zařízení schopna dosahovat a tato schopnost byla prokázána zkouškou typu podle postupů vyžadovaných pro „Prohlášení shody“.

Vhodná třída DČOV (a tedy požadované emisní limity) se volí s ohledem na lokalitu, ve které bude DČOV umístěna, tj. je možno vycházet z územních plánů, výhledově i z plánů oblastí povodí a také z konkrétních místních podmínek. Při volbě vhodné třídy je třeba si uvědomit, že se stoupajícími požadavky na kvalitu vyčištěné vody rostou i náklady spojené s instalací zařízení a tedy i znevýhodnění budoucího uživatele po stránce ekonomické vůči jiným občanům. Proto se doporučuje stanovit přísnější emisní limity nebo odstraňování dusíkatých látek případně fosforu jen ve výjimečných případech a požadavek na tyto třídy (hodnoty jim odpovídající) dostatečně zdůvodnit v rozhodnutí.

Při povolování stavby DČOV se doporučuje zkontrolovat, zda emisní hodnoty uvedené pro zařízení v projektové dokumentaci jsou vhodně zvoleny s ohledem na lokalitu, ve které je zařízení povolováno a s ohledem na účel, ke kterému je zařízení povolováno. Pokud je v lokalitě více DČOV, je vhodné tuto skutečnost při rozhodování zohlednit i v případě, že územní plán toto zatím neřeší.

Při kolaudaci se doporučuje zkontrolovat, zda na zařízení byla „Prohlášena shoda“ (zda zařízení má příslušné CE) a zda hodnoty udávané výrobcem nebo dovozcem na základě zkoušky typu při „Prohlašování shody“ prokazují vhodnost použitého zařízení pro danou lokalitu, tj. srovnat emisní hodnoty uváděné výrobcem nebo dovozcem (výrobce by měl ručit za to, že nebude klamat zákazníka uvedením hodnot lepších, než byly dosaženy při zkoušce typu) se stanovenými emisními limity. Cílem je ochrana zákazníka i životního prostředí podle směrnice Rady 89/106/EHS.

V případě nesrovnalostí – absence „Prohlášení shody“ (CE), podezření na nepravdivost údajů uváděných výrobcem v průvodní dokumentaci, nevěrohodnost výsledků zkoušky typu (zkouška typu je dlouhodobá - v desítkách týdnů), absenci některé důležité části DČOV (kalový prostor), statických problémů, nebezpečnosti zařízení, např. vstupu do DČOV, nebo možnosti ohrožení zdraví při obsluze apod. – je třeba na tuto skutečnost upozornit Českou obchodní inspekci. DČOV je vhodným řešením k čištění odpadních vod u trvale obývaných domů a za předpokladu správného provozování.

DČOV jsou nevhodným řešením v případě čištění odpadních vod ze staveb pro individuální rekreaci či domů, které jsou majiteli využívány pouze občas.

 

III. Povolování vypouštění odpadních vod

Povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních

Podle § 38 odst. 4 vodního zákona lze výjimečně povolit pouze tzv. nepřímé vypouštění odpadních vod do vod podzemních (přes půdní vrstvy) z jednotlivých rodinných domů a staveb k individuální rekreaci na základě posouzení jejich vlivu na jakost podzemních vod.

 

Výraz „jednotlivý“ by neměl být interpretován ve smyslu „jediný (jeden)“. Uvedeným pojmem je třeba rozumět, že vypouštění do vod podzemních nelze povolit ze souvislé zástavby nebo dokonce celé obce. Lze tedy např. povolit vypouštění odpadních vod ze septiku společného pro dva i více rodinných domů. V případě domovní čistírny odpadních vod lze povolit jednu společnou až pro 50 EO, bez ohledu na počet připojených domácností.

 

Podkladem vydání povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních je podle ustanovení § 9 odst. 1 vodního zákona vyjádření osoby s odbornou způsobilostí (k možnosti a rozsahu ovlivnění jakosti okolních zdrojů podzemních vod). Není zde třeba vypracovávat kompletní hydrogeologický posudek (pouze ve výjimečných případech). Za osobu s odbornou způsobilostí se považuje hydrogeolog podle zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění pozdějších předpisů a podle vyhlášky MŽP č. 206/2001 Sb., o osvědčení odborné způsobilosti projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce (seznam těchto osob je na webových stránkách MŽP – odboru geologie).

 

Vodoprávní úřad může podle § 9 odst. 1 vodního zákona rozhodnout, že vyjádření osoby s odbornou způsobilostí není v konkrétním řízení třeba. Postačí, pokud vodoprávní úřad toto své rozhodnutí uvede nejpozději v rozhodnutí o povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních, a to v samostatném výroku tohoto rozhodnutí.

Z hlediska četnosti aplikace tohoto ustanovení se doporučuje velmi individualizovaný přístup k jednotlivým žadatelům, kdy zejména u již dlouhodobě realizovaných staveb, které nezpůsobují žádné problémy ve svém okolí, by vyjádření hydrogeologa nepřineslo odlišný pohled na projednávané věci. Totéž platí v případě jednoduchých geologických poměrů, kdy je možno se řídit minimálními vzdálenostmi potenciálních zdrojů znečištění od zdrojů pitné vody podle ustanovení ČSN 75 5115 (v případě málo propustného prostředí [např. hlíny, spraše, jílovité zeminy, silně zahliněné štěrky a písky] je to alespoň 5 metrů, v případě propustného prostředí [např. štěrky, písky, sutě] nejméně 12 metrů). Tyto případy by měly být posuzovány jako výjimečné ve smyslu § 9 odst. 1 vodního zákona.

 

Povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových Při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových postupuje vodoprávní úřad podle § 38 vodního zákona a také podle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech.

 

I v případě vypouštění odpadních vod z jednotlivých domácností (individuální čištění) může vodoprávní úřad postupovat podle § 38 odst. 9 vodního zákona. Tuto výjimku by měl vodoprávní úřad využít v případě individuálního povolování zejména v aglomeracích, které do konce roku 2009 uvedou do provozu kanalizaci pro veřejnou potřebu zakončenou čistírnou odpadních vod za předpokladu, že nemovitosti se na tuto kanalizaci připojí. U takovýchto aglomerací, respektive nemovitostí, lze ponechat septiky a domovní čistírny odpadních vod ve stávajícím stavu jako přechodné řešení do doby dokončení výstavby kanalizačních přípojek a jejich uvedení do provozu. Podle § 38 odst. 3 vodního zákona nelze povolit vypouštění nečištěných odpadních vod.

 

A) Povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních ze zařízení pro individuální čištění do 5O EO

Základním primárním efektem realizace opatření pro individuální čištění odpadních vod je eliminace vnosu znečištění, a to podle zvoleného typu řešení buď pouze organického, nebo organického znečištění v kombinaci se znečištěním dusíkatým podle toho, co vyžadují místní podmínky.

 

Zařízení určená k individuálnímu čištění odpadních vod jsou septiky (doplněné dalším stupněm čištění) a domovní čistírny odpadních vod. Žumpy slouží pouze k akumulaci odpadních vod. Povinnost mít domovní čistírnu odpadních vod neukládá žádný zákon a nevyplývá ani z žádných právních předpisů EU. Zákonnou povinností je, aby každý majitel septiku nebo domovní čistírny odpadních vod, který vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, měl platné povolení k tomuto vypouštění odpadních vod.

 

Při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových ze zdrojů znečištění do 50 EO postupuje vodoprávní úřad přiměřeně podle nařízení vlády č. 61/2003 Sb. (§ 9 odst. 1 tohoto nařízení).

 

Podle § 38 odst. 3 vodního zákona je vodoprávní úřad povinen při stanovování podmínek v povolení k vypouštění přihlížet k nejlepším dostupným technologiím. Výraz „přihlížet“ neznamená vždy striktně vyžadovat nejnovější či nejmodernější technologii v oblasti zneškodňování odpadních vod, ale je třeba zvolit efektivní řešení (jak z hlediska technického tak ekonomického) podle konkrétních požadavků na jakost povrchových nebo podzemních vod v dané lokalitě.

 

Vyčištěné odpadní vody ze zařízení (z DČOV nebo ze septiku) lze vypouštět třemi různými způsoby :

1) přímo do vod povrchových v případě jeho umístění nedaleko vodního toku,

2) nepřímo (průsakem) do vod podzemních, např. zasakováním prostřednictvím trativodu (trativod může být konstrukčně uspořádán např. jako potrubí z drenážních trubek),

3) přímo do kanalizace, ale pouze v případě, že tato kanalizace není zakončena ČOV (viz. § 18 odst. 4 zákona o vodovodech a kanalizacích č. 274/2001 Sb.).

 

Jsou-li odpadní vody vypouštěny do kanalizace (bod 3), nepotřebuje vlastník zařízení povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních; musí splňovat požadavky kanalizačního řádu, respektive správce kanalizace. K vypouštění odpadních vod, které k dodržení nejvyšší míry znečištění podle kanalizačního řádu vyžadují předchozí čištění, je podle § 18 odst. 3 zákona o vodovodech a kanalizacích č. 274/2001 Sb. třeba povolení vodoprávního úřadu. Vodoprávní úřad může povolení udělit jen tehdy, bude-li zajištěno vyčištění těchto vod na míru znečištění odpovídající kanalizačnímu řádu.

 

Jsou-li odpadní vody vypouštěny do vod povrchových nebo podzemních (bod 1) a 2)), musí mít majitel zařízení povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových či podzemních, které se vydává k místu odtoku ze zařízení.

Pokud jde o DČOV, lze povolit jednu společnou až pro 50 EO, bez ohledu na počet připojených domácností.

 

Centralizace čištění odpadních vod je v zájmu ochrany vod. Některé typy DČOV jsou vybaveny tzv. záchytnými jímkami, ze kterých je akumulovaná voda používána k zalévání. Voda vypouštěná do záchytných jímek je vodou odpadní (§ 38 odst. 1 vodního zákona) a pokud může kontaminovat vody podzemní a případně následně i vody povrchové (sklon terénu, geologické složení), mělo by být na její rozstřik vodoprávním úřadem vydáno povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních. Záchytné jímky jsou přímou součástí DČOV a vodoprávní úřad v tomto případě vydává povolení k vypouštění odpadních vod k místu odtoku rozlévané vody ze záchytné jímky. V povolení k vypouštění ze zařízení pro individuální čištění musí být uvedeny všechny náležitosti podle § 3f vyhlášky č. 432/2001 Sb. (V termínu září 2007 by měla být dokončena novela zmíněné vyhlášky č. 432/2001 Sb., ve které by měl být mimo jiné zúžen výčet dokladů požadovaných pro vydání povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních pro potřeby jednotlivých občanů (domácností). Vzhledem k této skutečnosti doporučujeme přednostně vyřizovat žádosti o prodloužení stávajících povolení.)

 

Náležitosti povolení

V povolení nesmí chybět :

a)parametry týkající se množství a jakosti vypouštěných odpadních vod:

  • v případě množství musí být uveden u septiku průtok maximální v l/s, denní v m3/d a roční v m3/rok, u DČOV průměrný a maximální průtok v l/s, denní průtok v m3/d, roční průtok v m3/rok.
  • V případě emisních limitů znečištění odpadních vod je u septiků nutné uvést maximální hodnoty „m“ (mg/l) pro ukazatele BSK5 a NL.
  • V případě nových povolení je vhodné stanovit emisní limit i pro ukazatel CHSK.
  • Pro BSK5 a NL doporučujeme stanovit nejvýše hodnotu m = 80 mg/l.
  • Pro CHSK doporučujeme stanovit nejvýše hodnotu m = 220 mg/l.
  • Stanovení přípustné hodnoty „p” je v případě septiků nadbytečné.
  • V případě emisních limitů znečištění odpadních vod je u DČOV nutné uvést přípustné hodnoty „p“ a maximální hodnoty „m“ (mg/l) pro ukazatele BSK5, CHSK a NL.
  • Pro BSK5 doporučujeme stanovit nejvýše hodnoty p = 40 a m = 80 mg/l.
  • Pro NL doporučujeme stanovit nejvýše hodnoty p = 50 a m = 80 mg/l.
  • Pro CHSK doporučujeme stanovit nejvýše hodnoty p = 150 a m = 220 mg/l.

b) stanovení roční četnosti odběrů vzorků vypouštěných odpadních vod pro sledování jejich znečištění:

  • maximální stanovená četnost odběrů by měla pro DČOV být 4krát za rok, přičemž za dostatečnou považujeme četnost odběrů 2krát za rok, a to typem vzorku A (dvouhodinový vzorek).
  • U DČOV, u které uživatel prokáže, že má zabezpečený odborný dohled nad DČOV (např. pravidelné servisní služby či prohlídky poskytované výrobcem) a že u této DČOV proběhla zkouška typu tak, že třída zařízení (emisní parametry) vyhovuje požadovaným emisním limitům, je možné snížit četnost odběrů až na jeden za rok.
  • V případě septiku je dostatečné měření jednou až dvakrát ročně, a to typem vzorku A (dvouhodinový vzorek).
  • Odběr vzorku a jeho vyhodnocení musí provést akreditovaná laboratoř. Jejich seznam je zveřejněn ve Věstníku MŽP 04/2006.
  • Další náležitosti požadované § 38 odst. 3 vodního zákona a také nařízením vlády č. 61/2003 Sb. (v případě vypouštění do vod povrchových).

B) Povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních ze zdroje znečištění nad 50 EO

Pro zdroje znečištění nad 50 EO lze povolit pouze vypouštění odpadních vod do vod povrchových.

Vzhledem k tomu, že v návrhu novely nařízení vlády č. 61/2003 Sb., která by měla nabýt účinnosti k 1. červenci 2007, dochází k posunu termínu pro stanovení emisních limitů kombinovaným přístupem z 1.1.2008 na 1.1.2010, bylo by vhodné, aby se vodoprávní úřady snažily maximálně využít možnosti prodloužit stávající povolení, která zanikají k 1.1.2008 podle článku II zákona č. 20/2004, alespoň do roku 2010.

 

Nejvíce žadatelů o povolení k vypouštění do vod povrchových bude pravděpodobně mezi aglomeracemi do 500 EO.

Může zde nastat několik specifických případů :

1) Obec má kanalizaci pro veřejnou potřebu, která odvádí z jednotlivých nemovitostí zcela nečištěné odpadní vody prostřednictvím kanalizačních přípojek. Tato kanalizace musí být podle závazků ČR vůči EU (směrnice Rady 91/271/EHS) zakončena mechanicko-biologickou čistírnou odpadních vod, která splňuje požadavky nařízení vlády č. 61/2003 Sb..

Nelze povolit vypouštění nečištěných odpadních vod do vod povrchových.

V případě, že čistírna nevyhovuje požadavkům nařízení vlády č. 61/2003 Sb. a je nutná její rekonstrukce nebo je ve fázi výstavby, může vodoprávní úřad postupovat podle § 38 odst. 9 vodního zákona nebo prodloužit stávající povolení na nezbytně nutnou dobu.

 

2) Obec má tzv. sběrný systém – nejčastěji to bývá původní dešťová kanalizace (vybudovaná v tzv. akci „Z“), do které jsou zaústěny pouze vyčištěné odpadní vody ze zařízení pro individuální čištění (septiky a domovní čistírny odpadních vod). Tato kanalizace nesmí být zakončena čistírnou odpadních vod. Je-li zaústěna do vod povrchových, vodoprávní úřad vydá povolení k vypouštění do vod povrchových, ve kterém stanoví požadavky na vypouštění na základě znalosti místních podmínek a jakosti vody v toku.

 

3) Neřeší-li obec zneškodňování odpadních vod centrálně a v dostupné vzdálenosti od obce není vodní tok, je třeba zajistit zneškodňování odpadních vod z jednotlivých nemovitostí individuálně vzhledem k tomu, že vypouštění akumulovaných odpadních vod z obce do vod podzemních není možné podle § 38 odst. 4 vodního zákona povolit.

Pokud jsou odpadní vody v obci shromažďovány prostřednictvím obecní kanalizace, je v souladu s vodním zákonem nutné např. tyto vody na konci kanalizace akumulovat a následně likvidovat na nejbližší čistírně odpadních vod nebo tuto kanalizaci prodloužit až k nejbližšímu vodnímu toku.

 

V případě, že obec započala s řešením (má alespoň zpracovanou projektovou dokumentaci) centrálního zneškodňování odpadních vod (např. výstavba, rekonstrukce či rozšíření kanalizace a ČOV), může vodoprávní úřad opět postupovat dle § 38 odst. 9 vodního zákona (v případě vypouštění do vod povrchových).

 

  RNDr. Jan Hodovský
ředitel odboru ochrany vod

VÁNOČNÍ JARMARK v SOKOLOVNĚ ve Strakonicích, ulice Na Stráži v pondělí 9.12.2019 od...
Mikulášská show na parkovišti u prodejny Baťa.
Plánujete cestu na lyže busem? Využijte možnosti SKI BUSU, který i nadále obsluhuje...
Vyhlášení dotačních programů Jihočeského kraje pro rok 2020   Jihočeský kraj...
Oznámení o provádění prací v komunikaci – M. Alše 707 Na základě zjištění poruchy...
Nová dotyková úřední deska před budovou městského úřadu. Úřad je opět o krok blíže k...
Pozvánka na přednášku známé disidentky Dany Němcové - O svobodě i nesvobodě. Rytířský...
Sdružení bytových družstev a společenství vlastníků ČR a město Strakonice zvou na seminář...
Oznámení o přerušení dodávky pitné vody Technické služby Strakonice oznamují, že z...
V rámci zpřístupňování informací dle § 30 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší 2019...
6.November 2019
Naše obec recyklací elektrospotřebičů výrazně ulevila životnímu prostředí   Loni občané...
18.September 2019
Loni občané odevzdali k recyklaci 7 528,20 kg starých drobných spotřebičů   Snaha...
6.September 2019
Rodiče předškoláků z třídy Dráčata MŠ U Parku připravili učitelkám speciální poděkování...
19.July 2019
v základních školách, středních školách, základních uměleckých školách a konzervatořích...
27.June 2019
Město Strakonice získalo opět od společnosti EKO-KOM, a.s. ,,Osvědčení o úspoře emisí,,...
10.June 2019
Provoz v mateřských školách o hlavních prázdninách:   Mateřská škola 1.7. - 4.7.  8.7...
1.June 2019
Příručka je ke stažení zde: www.internetbezpecne.cz
6.May 2019
Výstava Zimní radovánky potrvá do 6. prosince Výstava výtvarných děl přihlášených do...
Město Strakonice zrenovovalo Naučnou stezku Podskalí, která začíná u mostu Jana Palacha a...
Na konci srpna roku 2019 byla otevřena nová Naučná stezka Tůně u Hajské. Dostanete se k...
Město Strakonice v roce 2019 opravilo městský informační systém, který turistům sloužil...
Minulý rok, kdy se ve městě konal mezinárodní dudácký festival, stoupl počet turistů,...
Zajímá Vás, jak to vypadá na misích Lékařů bez hranic? Chcete se dozvědět více o...
Jízdy historických souprav s parní lokomotivou "Všudybylka". Blatná - Březnice a zpět/...
Během měsíce června mohou zájemci podávat žádosti o dotace v oblasti sportu a kultury na...
I v roce 2018 bychom chtěli mít naše město kvetoucí a barevné, kdy kromě městských záhonů...
Milí Strakoničtí, velikonoční svátky pro některé z nás představují vítání jara, pro část...
Svatý Václav, patron nejen České země, ale i míru, sládků a piva. Protože se blíží slavná...
Vážený pane Kovaříku, podobná slova jako ta vaše jsou mi velkou podporou pro další práci...
  Dobrý den, obdržel jsem dotaz od p. V. Normana: Proč květníky na Velkém náměstí brání v...
  Milí Strakoňáci. Moc a moc a moc Vám děkuji za vesměs kladné hodnocení MDF, ale i za...
Vážení občané. Toto okénko musím začít popřením ošklivých zpráv, které "kdosi" již dva...