Oficiální portál města

Bažantnice u Pracejovic

Zvláště chráněné území, přírodní rezervace, v prostoru bývalé bažantnice na pravém břehu Otavy proti Novému Dražejovu. Vyhlášené roku 1985 na 22 ha za účelem zachování porostů lužního lesa, tzv. „tvrdého“ luhu (dub, jasan), na zbytcích hrůbat (sejpů) po těžbě zlata.

Blatský rybník

Více než šestihektarový rybník při zahrádkářské osadě v lokalitě Stará Valcha, napájený náhonovou stokou z řeky Volyňky a užívaný Českým rybářským svazem. V minulosti součástí rozsáhlého velkostatku patřícího johanitům.

Dobrá voda na Podsrpu

Pramen s údajně léčivou vodou pod kapličkou Panny Marie, vystavěné  koncem 18. století. Součást poutního místa kostela Panny Marie Bolestné na Podsrpu. Při komplexním rozboru vody v roce 2007 prokázán vyšší obsah radioaktivity (420 Bq/l). V ostatních ukazatelích splněny limity pro pitnou vodu. Obsah dusičnanů (pod 1 mg/l) hluboko pod normou pro kojeneckou vodu (15 mg/l).

Hradní dub a vrba

Významné, esteticky cenné dřeviny dotvářejí ve všech ročních obdobích osobitý kolorit hradního příkopu s Hradním safari. Neobvyklý především více než stoletý dub, vyrůstající přímo ze skalního podloží, připomínající pověsti o strakonickém hradu. 

Kání vrch

Výrazný skalnatý výchoz s teplomilnou vegetací v západní části města před vjezdem do prostoru městského zahradnictví, psího útulku a čistírny odpadních vod. Podle pověsti kdysi také popravčí vrch, později hojně využívaný k těžbě stavebního materiálu. Na starších vedutách pod původním názvem Skalní vrch.

Kuřidlo a Ryšová

Kuřidlo (545 m n. m.)
Ryšová (527 m n. m.)

 

Mlýnský náhon řeky Otavy

Náhon vedoucí od již neexistujícího mlýna U Pěti kol přes střed města a vytvářející lokalitu Ostrov. Část říčního ramene kolem kostela sv. Markéty zatrubněna. V roce 2005 nově revitalizován a doplněn vycházkovými a odpočinkovými trasami.

Památné stromy Podsrpenské lípy

Poslední zachované dřeviny ze stromořadí, vysázeného ze Strakonic k poutnímu kostelu Panny Marie Bolestné na Podsrpu. Obvody kmenů 420 a 470 cm, výšky 26 a 29 m, stáří kolem 200 let. Negativně ovlivňovány stále vzrůstajícím silničním zatížením komunikace Strakonice–České Budějovice.

Památný strom Lípa na Virtu

Dominantní, esteticky významná dřevina stáří cca 180 let nedaleko hlavní silnice Katovice–Strakonice, zhojená po přímém zásahu bleskem. S obvodem kmene přes 4 m a výškou téměř 30 m patří k nejmohutnějším stromům Strakonicka.

Památný strom Otavský dub

Nejmohutnější soliterní strom západní části strakonického Podskalí, obvod kmene 340 cm, výška 22 m, stáří 250 let. Pozůstatek lužního porostu levostranné údolní nivy Otavy. Výrazná dominanta území obstála i při náporu povodňové vlny v roce 2002.

Památný strom Švandova lípa

Vzrostlá lípa, obvod kmene 350 cm, v zahrádkářské kolonii při západním okraji města, v prostoru bývalého hřbitova na Kalvárii. Podle pověsti vysazena vedle kaple sv. Kříže u hrobu populárního strakonického dudáka Švandy, jehož osudy posloužily Josefu Kajetánu Tylovi k sepsání divadelní hry Strakonický dudák aneb Hody divých žen (1847).

Památný strom Václavská lípa

Nejstarší a nejmohutnější dřevina Strakonic u městského hřbitova s kostelem sv. Václava, u silnice Strakonice-České Budějovice. Podle pověsti vysazena na místě, kde byli v roce 1504 upáleni na příkaz vrchnosti a přes nesouhlas tehdejšího českého krále Vladislava Jagellonského tři Židé, obvinění z rituální vraždy malého chlapce. Obvod kmene 550 cm, výška 25 m, stáří 350-400 let.

Podskalí

Romantické údolí Otavy při vstupu do města s ojedinělými skalami. Využíváno jako výletní a odpočinkové místo, nyní příměstská rekreační zóna s mnohostranným využitím (cyklostezka, dětské hřiště, rybaření, vodácké tábořiště). Na levém břehu bývala plavecká hospoda Oskořinka.

Řeka Otava

Přirozená přírodní osa Strakonic i Prácheňska, dlouhá 113 km, proslulá rýžováním zlata a získáváním perel z perlorodek říčních. Vzniká soutokem Vydry a Křemelné u Čeňkovy Pily na Šumavě. Jméno z keltského výrazu Atawa znamená „bohatá voda“.

Řeka Volyňka

Nejprve horská říčka pramenící na Šumavě pod Světlou horou u Vimperka. Na horním toku nazývána pro náhlé a nebezpečné vzestupy vody při přívalových deštích Třeštilka. Ve Strakonicích se po 46 km vlévá do Otavy.

Rennerovy sady

Nejrozsáhlejší městský park, založený roku 1837 v místech bývalého městského hradního příkopu při okraji města a doplněný empírovou besídkou k promenádním koncertům.

Slepé rameno řeky Otavy

Významná ekologicko krajinářská a rybářská lokalita za čistírnou odpadních vod Strakonice s téměř neporušenou přírodou slepého ramene řeky Otavy (stulík bahenní, obojživelníci, ryby, ptáci...). Vyústění podzemní štoly zajišťující odvodnění strakonického viaduktu při přívalových deštích.

Srpská

Mohutný zalesněný vrch jihovýchodně od Strakonic mezi osadami Přední Ptákovice, Srpská a Nebřehovice. Nejvyšší vrch Velká Kakada (564 m n. m.). Vycházkové trasy s několika významnými studánkami.

Studánka Panny Marie na Podrpu

Romantická studánka pod vzrostlým smrkem s obrázkem Panny Marie, zahloubená v lesním svahu východní části vrchu Srpská. Průběžně čištěna žáky strakonických základních škol v rámci ekologického projektu U pramenů živé vody.

Topol u náhonu

Významná a esteticky vysoce hodnotná dřevina u náhonu, stáří cca 100 let. Vzhledem k výskytu při frekventované ulici je stále monitorován a průběžně odborně ošetřován, neboť nepatří k dřevinám dlouhodobým.

Tůně u Hajské a modlešovické sejpy

Území v pravobřežní údolní nivě řeky Otavy, východně od města v k.ú. Hajská. Výrazně pozměněno činností člověka při rýžování zlata ve středověku.

Zámecká (Panská) zahrada

Zbytek původně rozsáhlého krajinářského parku založeného v polovině 18. století západně od hradu. Později spolu s Kalvárií a Zellerinovou strání oblíbené výletní a promenádní místo. Ve 20. stol. vybudováno letní kino. Od roku 2005 postupná obnova a revitalizace parku v rámci rekonstrukce hradního areálu.