Budova bývalé radnice nahradila původní nižší stavbu s věžičkou zničenou požárem. Poté se stala sídlem gymnázia a v současné době slouží základní škole. Nachází se na Velkém náměstí v těsném sousedství městského úřadu. Průčelí budovy vyzdobil roku 1903 barevnými sgrafity akademický malíř Josef Bosáček podle námětových kartonů Mikoláše Alše. V prvním poschodí je bohatá ornamentální výzdoba proplétajících se úponků, listoví a květů. Druhé poschodí zdobí ornamenty a ve středu mezi okny znak města a český lev. Oblouková pole věže mají z obou stran okna postavy Spravedlnosti a Samosprávy. Poslední restaurování sgrafit bylo provedeno roku 1992 akademickým malířem Aloisem Martanem, restaurátorem, za asistence akademického malíře Jiřího Čecha, rovněž restaurátora.

Na místě dnešní spořitelny stál rokokový dům Hrbkův, kde se narodil páter Josef Šmidinger, vlastenec a milovník knih, který založil v roce 1843 ve Strakonicích knihovnu. Býval zde Ventův krám v ulici, které se říkalo V Dláždění. Roku 1905, kdy se očekával příjezd císaře Františka Josefa I., byl dům již určen ke zboření. Musel proto být zakrytý pytlovinou a ozdoben papírovými girlandami květin. Krátce po odjezdu císaře byl dům zbourán a na jeho místě byla vybudována v secesně novorenesančním slohu spořitelna. Nejprve zde byla městská, poté státní a nyní Česká spořitelna. U vchodu je umístěna Šmidingerova pamětní deska. Bývalá městská spořitelna byla dokončena v roce 1906 podle návrhů stavitele Karla Bubly. Výzdobu průčelí provedl Josef Bosáček podle návrhů Václava Malého.

Jedním z nejstarších domů na Velkém náměstí je čp. 54 s plasticky vyvedeným modrým hroznem a letopočtem 1808 ve štítě. Dochované zdivo svědčí o jeho původu již v době středověku. Jedním z nejhonosnějších domů na náměstí s stal v 16. století – v období renesance.

Masné krámy jsou zastřešená úzká ulička z obou dvou stran lemovaná krámky, která si zachovala svou středověkou dispozici jak půdorysnou, tak i ve výstavbě. V barokní době v počátku 18.

Domy patřily strakonickému staviteli Ing. Gustavu Papežovi. Uspořádání staveb kolmo k náměstí bylo typické pro renesanční a gotickou zástavbu. Výzdoba štítů se spirálovými volutami připomíná stavby jihočeské lidové architektury, selské baroko. Stavitelovu náhrobní bustu na jeho hrobě na strakonickém hřbitově vytvořil národní umělec Břetislav Benda.
V prvním patře bývalého měšťanského pivovaru se nacházela panská hospoda zvaná Beseda. V jejím sále dne 16. 2. 1891 pronesl svou předvolební řeč T. G. Masaryk – tehdy ještě jako univerzitní profesor. V té době kandidoval do říšské rady za mladočechy a zastupoval několik jihočeských měst včetně Strakonic.

V rámci rekonstrukce Velkého náměstí byly odkryty a prozkoumány kamenné základy východní městské brány zvané Pražská. Vznikla v polovině šestnáctého století a byla vstupní branou do města. Její zánik se datuje do první třetiny devatenáctého století.
Kamenné základy prošly archeologickým výzkumem a následně byly zasypány.

Podrobné informace o historických zajímavostech a o dění na hradě naleznete na www.hradstrakonice.cz

Okolí skalnatého koryta řeky Otavy s loukami po obou březích se stalo již v minulosti oddychovou zónou města. Za inspirací sem směřovaly kroky místního rodáka, básníka národního obrození, F. L. Čelakovského, ale i ostatní občané a návštěvníci Strakonic dosud vyhledávají při svých vycházkách romantické stráně nad řekou.
Po obou březích řeky Otavy byla v roce 1992 zřízená naučná stezka Podskalí, která byla obnovena v roce 2005. Její délka je 3 km a připomíná mimo jiné voroplavbu, zvířenu či květenu této lokality.

Dominantou Palackého náměstí je barokní mariánský sloup z let 1730–1740. Původně byl postaven na Velkém náměstí po velkém moru roku 1586. Morové sloupy byly stavěny jako výraz díků za odvrácení morové epidemie a současně jako prosba k Panně Marii, aby bylo město takovéto rány napříště uchráněno. Až po druhé světové válce byl umístěn na Palackého náměstí.

Měšťanský dům čp. 106 byl postavený na místě staršího objektu zničeného požárem roku 1859. Objekt byl v držení majitelů továren na výrobu fezů, což se pravděpodobně odrazilo na výzdobě fasády, která vzdáleně připomíná motivy z Orientu, kam se vyvážela většina strakonických fezárenských výrobků, především fezů. Během 20. století prošel dům několika přestavbami.

Busta F. L. Čelakovského, národního obrozence, spisovatele, sběratele lidové slovesnosti, vědce a strakonického rodáka, je umístěna na Zellerinově stráni nad řekou Otavou. K místu se váží jeho první literární pokusy. Básníkovu bustu vytvořil sochař Vojtěch Šíp a byla slavnostně odhalena 15. června 1924 u příležitosti 125. výročí narození F. L. Čelakovského (7. 3. 1799–5. 8. 1852). Pod dnešním pomníkem býval přívoz na druhý břeh. Dnes je toto vyhlídkové místo jedním ze zastavení na naučné stezce, která vede strakonickým Podskalím přes vrch Kalvárie ke strakonickému hradu.

Na pravém břehu řeky Otavy na strakonickém Podskalí uvidíte kopii sochy moai. V roce 1982 díky ní Ing. Pavel Pavel vyřešil záhadu transportu těchto soch na Velikonočním ostrově.

Velkopřevor Jan z Rožmberka (1484-1532) byl prvním pánem města, za jehož působení vznikaly kamenné hradby v půlkruhu na severu města a jejich význam byl zesílen příkopem. Na východní straně se do města vcházelo Pražskou branou, západním směrem bylo možné vejít branou Horažďovickou.

Dům stojí na místě původního domu Valentina Kochana z Prachové – předního písaře, měšťana Nového Města pražského a zemského direktora v době stavovského povstání. Po porážce stavů patřil mezi 27 pánů, kteří byli dne 21. 6. 1621 popraveni na Staroměstském náměstí.
Vila lékaře Jiřího Fifky stojí v bezprostřední blízkosti nemocnice. Postavena byla v letech 1926–1929 v puristickém stylu. Ve své době byla jednou z nejmodernějších vilových staveb v kraji. Její návrh vypracoval málo známý pražský architekt Ivan Fifka, zřejmě příbuzný MUDr. Fifky. Podoba vily vypovídá o tom, jaká míra modernosti byla přijatelná pro venkov ve 20. letech.

Strakonický model Stonehenge je napodobeninou jedné z bran - trilitu pravěké svatyně ve skutečné velikosti. Betonové kvádry posloužily při experimentech, které měly za cíl poodhalit tajemství zvedání a přesného usazování obřích kamenných překladů na vrcholu pilířů. Experimenty se v letech 1991-1992 zabýval strakonický rodák Ing. Pavel Pavel.

Vedle vysoké budovy Fezka na kruhovém objezdu se nachází symbol města - strakonické dudy, jejichž autorem je Ing. Pavel Pavel.

Špýchar patří mezi památkově chráněné objekty. Byl postavený naproti zámecké zahradě velkopřevorem Václavem Joachymem Čejkou z Olbramovic před rokem 1752. Autorem projektu byl zřejmě známý pražský stavitel Anselmo Martino Lurago.

Hospodářský dvůr patří mezi objekty bývalého panského velkostatku. Byl postaven při silnici na Pracejovice za západní částí hradu.