Dudák. Ve hře na dudy samouk. Putoval po Čechách, Moravě i Slovensku. Hrál písně z Chodska, jižních Čech a Valašska. Na svých cestách písně zapisoval, několik i složil. Vystupoval vždy v ručně vyšívaném chodském kroji s nápisem Strakonický dudák na prsou.
Houslista. Členem Škvorova kvarteta a koncertním Mistrem Pražského komorního orchestru bez dirigenta. Od roku 1991 uměleckým vedoucím souboru Virtuosi di Praga, s nímž navštívil většinu zemí Evropy, Austrálie, Japonsko, Jižní Koreu a Jižní Ameriku. Spoluúčinkoval s řadou vynikajících sólistů. V poslední době se více věnuje i dirigování. Je zakladatelem a organizátorem mezinárodního festivalu Pontes.
Inženýr, plukovník c. k. polního dělostřelectva. V poslední vůli v roce 1685 ve vojenském ležení před Rábem odkázal 10 000 zlatých na zřízení špitálu pro muže a ženy. Bylo určeno jejich oblečení a obutí a určeny denní modlitby a péče. Administrativa špitálu náležela pod město, duchovní správa pod velkopřevorství. Budovu zakoupil jeho otec Wincenc Karel Siebert, který byl primátorem města. Špitál byl vystavěn bratrem Theobaldem.
Hudební pedagog, kapelník, hrál na desítku nástrojů v různých souborech. V roce 1966 přišel do Strakonic, kde vedl dětský dechový soubor při lidové škole umění, řídil rovněž soubor Čezeta. Po roce 1990 se stává kapelníkem strakonické Nektarky. Se svými hudebními tělesy získal řadu různých ocenění. Za svůj život vychoval několik stovek hudebníků. Většina z nich hraje v různých souborech včetně filharmonií a někteří se také stali hudebními pedagogy.
Básník, spisovatel, divadelní kritik. Po studiu teologie vysvěcen na kněze, působil v kostele sv. Jana Nepomuckého v Plzni. Později vězněn. V roce 1963 kněžské povolání opustil a působil ve správě kulturních zařízení ministerstva kultury, později jako redaktor, dramaturg ČR. Je autorem mnoha básní, básnických sbírek, románů, divadelních her, rozhlasových dramat a veršů k leporelům. Používal pseudonym Josef Otava a Jaroslav Jánský.
Sportovec, hokejista. Hokej začal hrát v sedmi letech za ČZ Strakonice. Postupně se stal až brankářem nejvyšší hokejové soutěže v ČR. Od roku 1996 brankářem různých klubů hrajících v kanadsko-americké hokejové lize NHL. V roce 2005 se opět stal kmenovým hráčem HC České Budějovice. Mnohokrát reprezentoval ČR, mistr světa (Vídeň 1996), nejlepším brankářem MS (1996), v All Stars týmu MS (1995, 1996).
Skautský činovník a spisovatel. Vykonával různé funkce v textilním průmyslu. Skautem od roku 1933 (přezdívka Wanagu), od roku 1940 vůdcem střediska ve Strakonicích, v roce 1968 zakladatelem skautingu v Neratovicích, kde toto hnutí v roce 1990 obnovil. Autorem řady děl ze skautského života.
Kněz, člen maltézského řádu. Během I. světové války přišel do Strakonic. Do roku 1948 zde učil náboženství, nejprve na měšťanské škole a později na gymnáziu, aktivně se účastnil společenského života. Zpíval a dirigoval ve spolku Zvon. Za 2. světové války působil v protifašistickém odboji a po válce spolupracoval s americkou armádou. V roce 1953 zatčen a dosouzen na 7 let.
Lyrický a satirický básník, tvůrce osobité poezie pro děti i dospělé. Ve Strakonicích žil v letech 1950-1969. Vystudoval stavební fakultu ČVUT a fakultu žurnalistiky UK. Po tříleté inženýrské praxi se začal věnovat literatuře. Působil jako redaktor nakladatelství Čs. spisovatel a časopisu Vlasta, od roku 1994 spisovatel na volné noze. Vydal asi 50 knih básní a překladů poezie, epigramů, aforismů, bajek, fejetonů a povídek, je rovněž autorem úspěšného slabikáře a encyklopedie pro děti.
Historik, archeolog, filozof. Vstoupil do služeb maltézských rytířů na Moravě, v roce 1848 odešel do Prahy, kde začal studovat medicínu, později historii na Filozofické fakultě KU. Jako úředník Zemského soudu v Praze zachránil před zničením 589 foliantů soudních knih z let 1479-1783. V roce 1866 se vrátil do Strakonice, kde se stal průkopníkem archeologie a kronikářem mizejících památek. Jeho nálezy tvořily základ sbírek píseckého muzea. Publikoval v několika časopisech a sepsal první česky psané dějiny maltézského řádu.
Hudebník, básník. Absolvent pražské konzervatoře, od roku 1977 zde jako pedagog. Vyučoval hru na flétnu v USA, Mexiku, skoro v celé Evropě a v Japonsku. Intenzivně se věnuje sólové a komorní hře. Je členem několika hudebních seskupení, vystupoval s řadou vynikajících klavíristů. Je nositelem francouzského vyznamenání rytíř Řádu akademických palem a řady ocenění. Od roku 1987 je vydavatelem revue Tečna. Je také autorem několika básnických sbírek.
Akademická malířka
Malíř, grafik a ilustrátor, absolvent Vyšší školy uměleckého průmyslu v Praze absolvoval soukromá studia herectví. V 60. – 80. letech byl výtvarně – technickým redaktorem Severočeského nakladatelství v Liberci, v letech 1985 – 1990 členem činohry Divadla F. X. Šaldy. Od roku 1990 se stává samostatným výtvarníkem.
Malíř používající motivy Strakonic a jižních Čech.
Ilustrátorka a knihovnice ve Strakonicích.
Akademický malíř, grafik, sochař a ilustrátor, který zachytil na svých obrazech město a jeho široké okolí a po léta se podílel na výchově mladých talentů.
Malířka
Malíř
Akademický malíř, architekt, člen sdružení jihočeských výtvarníků.
Pobyt malíře Václava Polívky je spjat s historií vzniku reálného gymnázia, které se původně nacházelo na Velkém náměstí. Maloval pro nové a nevybavené gymnázium názorné obrazové pomůcky. Byl krajinářem, portrétistou, ztvárnil sociální motivy. Před smrtí se vrátil do Strakonic, aby namaloval některé nové a mizející motivy.
Malíř na zámku Osek u Radomyšle, literárně činný.
Akademický malíř a grafik, jeho otcem byl známý strakonický tiskař a redaktor Josef Dvořák. Po pražských studiích u prof. Václava Jansy a prof. Ferdinanda Engelmüllera působil jako asistent na malířské škole prof. Ferdinanda Engelmüllera. Roku 1924 se přestěhoval do Strakonic. Svými obrazy zachytil významné památky města, kraje, městská zákoutí. Mnoho obrazů namaloval na Šumavě, kterou miloval. Proto své práce podepisoval „Šumavský“. Jeho lepty jsou u mnoha sběratelů. Ilustroval řadu knih a publikací, ať to byly odborné knihy B. Dubského, knihu F. Teplého Martin Rezek ze Strakonic.
Houslista a skladatel.
Malíř a spolupracovník Mikoláše Alše, se kterým pracoval na sgrafitech v Protivíně, Písku, Strakonicích a podle Alšových návrhů i ve Vodňanech.
Maloval obrazy církevního putování od kapličky ke kapličce. Poslední zbytky kapliček existovaly ještě v 20. letech tohoto století a zanikly při parcelaci části pravého břehu Otavy.