Oficiální www stránky města
Panská zahrada se stala v roce 2020 majetkem města Strakonice, které postupně začalo realizovat záměr vzniku nové relaxační zóny. V sobotu 31. července 2021 se poprvé otevřely brány jejího nově zrekonstruovaného prostoru, ve kterém návštěvníci naleznou dominantní scénu, zastřešená místa k sezení, vyhlídku, velké kamenné ohniště a samozřejmě volný prostor pro alternativní vyžití. Vše je vyvedeno v přírodních materiálech, aby korespondovalo s duchem celého prostranství.
Území v pravobřežní údolní nivě řeky Otavy, východně od města v k.ú. Hajská. Výrazně pozměněno činností člověka při rýžování zlata ve středověku.
Soustava menších tůní s cennou mokřadní a vodní vegetací (nejvýznamnější chráněná žebratka bahenní) a mnoha druhy obojživelníků, vyhlášená 1985 zvláště chráněným územím (přírodní památka, výměra 6,50 ha). Průběžně probíhají revitalizační práce spočívající v odbahňování zazemněných tůní a v tvorbě tůní nových. Sejpy (hrůbata, zbytky po rýžování zlata) s typickými porosty vřesu vyhlášeny jako chráněná archeologická lokalita.
Romantická studánka pod vzrostlým smrkem s obrázkem Panny Marie, zahloubená v lesním svahu východní části vrchu Srpská. Průběžně čištěna žáky strakonických základních škol v rámci ekologického projektu U pramenů živé vody.
Mohutný zalesněný vrch jihovýchodně od Strakonic mezi osadami Přední Ptákovice, Srpská a Nebřehovice. Nejvyšší vrch Velká Kakada (564 m n. m.). Vycházkové trasy s několika významnými studánkami.
Významná ekologicko krajinářská a rybářská lokalita za čistírnou odpadních vod Strakonice s téměř neporušenou přírodou slepého ramene řeky Otavy (stulík bahenní, obojživelníci, ryby, ptáci...). Vyústění podzemní štoly zajišťující odvodnění strakonického viaduktu při přívalových deštích.
Nejrozsáhlejší městský park, založený roku 1837 v místech bývalého městského hradního příkopu při okraji města a doplněný empírovou besídkou k promenádním koncertům.
Nejprve horská říčka pramenící na Šumavě pod Světlou horou u Vimperka. Na horním toku nazývána pro náhlé a nebezpečné vzestupy vody při přívalových deštích Třeštilka. Ve Strakonicích se po 46 km vlévá do Otavy. V minulosti součástí obranného systému strakonického hradu (spolu s rybníkem Blatským a řekou Otavou) a významně využívána strakonickými valcháři a punčocháři, předchůdci výroby fezů.
Přirozená přírodní osa Strakonic i Prácheňska, dlouhá 113 km, proslulá rýžováním zlata a získáváním perel z perlorodek říčních. Vzniká soutokem Vydry a Křemelné u Čeňkovy Pily na Šumavě. Jméno z keltského výrazu Atawa znamená „bohatá voda“. Podél řeky vede Naučná stezka Podskalí, která se věnuje z velké části přírodním i historickým zajímavostem řeky, mimo jiné i v minulosti velmi významnému plavectví (voroplavbě).
Romantické údolí Otavy při vstupu do města s ojedinělými skalami. Využíváno jako výletní a odpočinkové místo, nyní příměstská rekreační zóna s mnohostranným využitím (cyklostezka, dětské hřiště, rybaření, vodácké tábořiště). Na levém břehu bývala plavecká hospoda. Na protilehlém se nachází vrch Kalvárie, pokračuje Zellerinova stráň s kopií sochy moai 4,5 m vysokou.
Pamětní lípu republiky zasadili u příležitosti 100. výročí založení Československé republiky 1918-2018 studenti, pedagogové a hosté projektového dne Gymnázia Strakonice 28. 10. 2018.
Nejstarší a nejmohutnější dřevina Strakonic u městského hřbitova s kostelem sv. Václava, u silnice Strakonice-České Budějovice. Podle pověsti vysazena na místě, kde byli v roce 1504 upáleni na příkaz vrchnosti a přes nesouhlas tehdejšího českého krále Vladislava Jagellonského tři Židé, obvinění z rituální vraždy malého chlapce. Obvod kmene 550 cm, výška 25 m, stáří 350-400 let.
Vzrostlá lípa, obvod kmene 350 cm, v zahrádkářské kolonii při západním okraji města, v prostoru bývalého hřbitova na Kalvárii. Podle pověsti vysazena vedle kaple sv. Kříže u hrobu populárního strakonického dudáka Švandy, jehož osudy posloužily Josefu Kajetánu Tylovi k sepsání divadelní hry Strakonický dudák aneb Hody divých žen (1847).
Nejmohutnější soliterní strom západně od strakonického Podskalí (nachází se nedaleko přírodní rezervace Bažantnice na pravém břehu řeky Otavy), obvod kmene 340 cm, výška 22 m, stáří cca 250 let. Pozůstatek lužního porostu údolní nivy Otavy. Výrazná dominanta území obstála i při náporu povodňové vlny v roce 2002.
Dominantní, esteticky významná dřevina stáří cca 180 let nedaleko hlavní silnice Katovice–Strakonice, zhojená po přímém zásahu bleskem. S obvodem kmene přes 4 m a výškou téměř 30 m patří k nejmohutnějším stromům Strakonicka.
Náhon vedoucí od již neexistujícího mlýna U Pěti kol přes střed města a vytvářející lokalitu Ostrov. Část říčního ramene kolem kostela sv. Markéty zatrubněna. V roce 2005 nově revitalizován a doplněn vycházkovými a odpočinkovými trasami.