Město Strakonice

Novinky ze Strakonic

Czech English French German Ukrainian

Oficiální www stránky města

Alois Hanš

Malíř a dekoratér. Vytvářel dekorace pro strakonické ochotníky, namaloval oponu strakonické sokolovny. V Praze pracoval na dekoracích pro Národní divadlo nebo vinohradskou zpěvohru. Pobýval u bratra v Brazílii. Poslední roky svého života strávil v Siebertově ústavu ve Strakonicích. V této době namaloval mnoho obrazů, především olejomaleb se strakonickou tematikou.

MUDr. Ludvík Hloucal, DrSc.

Lékař, člen korespondent ČSAV, nositel medaile J. E. Purkyně. Narodil se v istrijské Pule, kde sloužil jeho otec u námořnictva. V roce 1918 se rodina vrátila do ČSR, žila v Praze a Bratislavě. Studoval medicínu na Lékařské fakultě Komenského univerzity v Bratislavě. Pak se věnoval vědecké práci. Vydal 120 vědeckých lékařských publikací. Ze Slovenska přešel na I. interní kliniku prof. dr. Hynka do Prahy a odtud v roce 1943 do Strakonic, kde vedl infekční a interní oddělení okresní nemocnice. Po květnových událostech roku 1945 přivezli na jeho oddělení 52 vězňů nemocných skvrnitým tyfem.

MUDr. Karel Hradecký

Lékař, odbojář. Do Strakonic přišel v roce 1939, stal se primářem interního oddělení nemocnice. Plzeňský Ústřední výbor odboje domácího (ÚVOD) ho povolal, aby ve Strakonicích založil odbojovou skupinu. Tak vznikla skupina „Karel Strakonice“, která v nemocnici rozdávala jídlo, oblečení a poskytovala zdravotní péči. Roku 1942 byl Hradecký kvůli této činnosti (zradou z řad svých spolupracovníků v nemocnici) zatčen gestapem a o rok později popraven v Berlíně.

Vojtěch Hrubý

Učitel hudby. V roce 1969 přišel do Strakonic, kde působil jako ředitel LŠU a učil tu na housle. Zavedl výuku hry na dudy. Pro své žáky vytvořil příručku Škola hry na dudy a Dudácké etudy. Působil v Prácheňském souboru písní a tanců. Založil Dětskou dudáckou muziku a později stál u vzniku Strakonické dudácké muziky. V roce 2015 mu bylo in memoriam uděleno čestné občanství města Strakonice.

Josef Jánský

Atlet - běžec, uveden do sportovní síně slávy Strakonicka. Jeho doménou byly střední a dlouhé tratě. Je několikanásobným mistrem republiky. V roce 1972 se zúčastnil OH v Mnichově a v roce 1980 v Moskvě. V minulosti byl oceněn titulem mistr sportu a zasloužilý mistr sportu. Po roce 1981 se věnoval výchově mladých sportovců v oddíle lyžování TJ ČZ Strakonice a pracoval v ČSTV.

Milan Janus

Sportovní rybář. Patřil mezi nejlepší světové muškaře. Získal několik titulů mistra světa ve družstvech i jednotlivcích.

Josef Jelen

Básník, spisovatel, divadelní kritik. Po studiu teologie byl vysvěcen na kněze, působil v kostele sv. Jana Nepomuckého v Plzni. V roce 1949 byl zatčen a vězněn byl až do roku 1952. V roce 1963 kněžské povolání opustil a působil ve správě kulturních zařízení ministerstva kultury, později jako redaktor, dramaturg. Je autorem básní, básnických sbírek, románů, divadelních her, rozhlasových dramat a veršů k leporelům. Používal pseudonym Josef Otava a Jaroslav Jánský.

Jindřich Jindrák

Operní pěvec, barytonista. Studoval AMU, od roku 1958 byl sólistou v opeře Národního divadla v Praze. Byl výjimečný především ve smetanovském repertoáru. Učil na pražské konzervatoři a na HAMU. Vynikl hlavně v hrdinských, majestátních a mravně silných postavách. Věnoval se též koncertní činnosti a překladům písní. Získal řadu mezinárodních cen. Působil v Prácheňském souboru, kde se naučil hrát na dudy.

Karel Klostermann

Prozaik, představitel realistického venkovského románu, profesor němčiny a francouzštiny. V literárních začátcích psal německy, většinu díla ale vytvořil v češtině, psal črty a fejetony. Zachytil svérázné typy obyvatel Šumavy, jejich zvyky a tradice, přírodu. Z jeho díla jsou nejznámější romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a Mlhy na Blatech. Jeho povídky jsou soustředěny v souborech V srdci šumavských hvozdů a Pošumavské rapsodie.

Valentin Kochan z Prachové

Literát, učenec. Působil jako zemský direktor a přední radní Nového Města Pražského. Přídomku z Prachové a erbu začala jeho rodina používat od roku 1582, kdy byl jeho otec povýšen do šlechtického stavu. Po pražské defenestraci v roce 1618, kdy byli svrženi místodržící z oken pražské hradní kanceláře, byl zemskými stavy zvolen jedním ze 30 direktorů v prozatímní vládě. Spolu s dalšími českými pány byl však 21. června 1621 sťat na Staroměstském náměstí.

Petr Kollros

Plavec, uveden do sportovní síně slávy Strakonicka. Čtyřiadvacetinásobný mistr Československa v plavání, za což byl v roce 1980 oceněn titulem mistr sportu. Od roku 1987 reprezentoval Československo a ČR na mistrovství světa a mistrovství Evropy plavců masters. Byl několikanásobným mistrem Evropy.

František Kovář

Trenér. Od příchodu do Strakonic v roce 1947 trénoval dorost v lehké atletice, po krátké lyžařské kariéře se začal věnovat přípravě strakonických lyžařů. Založil běžecký lyžařský oddíl ČZ Strakonice. Na vrcholu své trenérské kariéry vedl reprezentační družstvo juniorek. K jeho svěřencům patřili olympionici Miloš Bečvář či Josef Jánský.

Josef Křešnička

Autor loutkových her, básník, publicista. Založil spolky Na záchranu Dobrše a čestický Kulturní spolek a Studio mladých reportérů, které uváděly jeho divadelní hry. Psal hry hlavně pro loutkářský soubor Radost Strakonice.

Hanka Křížková

Zpěvačka a herečka. Na profesionální hudební scéně se objevila v roce 1982. Spolupracovala s řadou zpěváků. Účinkuje v muzikálech, vystupovala například v Draculovi, Krysaři, Mrazíkovi, Monte Cristovi či Bídnících. Jejími dvorními textaři jsou Rudolf Kubík a Pavel Cmíral. Vystupuje v Čechách i v zahraničí.

Matěj Kunzel

Malíř, profesor kreslení v Českých Budějovicích, studoval na pražské Akademii výtvarných umění. Vystupoval ve spolku výtvarných umělců Mánes.

Karel Kupka ml.

Syn akademického malíře Karla Kupky st. Na jeho obrazech najdeme motivy Strakonic a jižních Čech. Nejprve maloval portréty, později se věnoval krajinomalbě či zátiším. Byl nazýván malířem od Otavy. Ilustroval knihy pro děti.

Xena Longenová, rozená Polyxena Marková

Divadelní a kabaretní herečka. Byla výbornou recitátorkou a šansoniérkou. S manželem hráli na různých scénách a v kabaretech v Praze a v Brně, ale i v zahraničí. Po návratu do Prahy roku 1920 založil Longen kabaret Revoluční scéna. Zde Xena vytvořila svou patrně nejslavnější roli v dramatizaci povídky Egona Erwina Kische Nanebevstoupení Tonky Šibenice.

Česlav Augustin Ludikar

Historik, archeolog, filozof. Vstoupil do služeb maltézských rytířů na Moravě. V roce 1848 odešel do Prahy, kde začal studovat medicínu, později historii na Filozofické fakultě UK. Jako úředník Zemského soudu v Praze zachránil před zničením 589 foliantů soudních knih z let 1479 – 1783. V roce 1866 se vrátil do Strakonic, kde se věnoval archeologii. Jeho nálezy tvořily základ sbírek píseckého muzea.

Alois Malkovský

Dudák, výrobce dud. Reprezentoval jednu z nejznámějších dudáckých rodin, které se zasloužily o rozvoj dudácké tradice ve Strakonicích. Kolem roku 1910 si sám za pomoci místních řemeslníků zhotovil své první dudy. V letech 1921 – 1928 měl licenci k provozování hry na dudy.

Jiří Marek

Spisovatel, který za protektorátu učil v Soběslavi a ve Strakonicích. Vlastním jménem Jiří Puchwein. Ve svých prózách vzpomíná na pobyt v jižních Čechách. Je autorem scénáře Sequensových fillmů (Smrt černého krále).