Bernard Gruber
Převor vyšebrodského kláštera, astronom, hvězdář, matematik, spisovatel.
Převor vyšebrodského kláštera, astronom, hvězdář, matematik, spisovatel.
Malíř a dekoratér. Vytvářel dekorace pro strakonické ochotníky, namaloval oponu strakonické sokolovny. V Praze pracoval na dekoracích pro Národní divadlo nebo vinohradskou zpěvohru. Pobýval u bratra v Brazílii. Poslední roky svého života strávil v Siebertově ústavu ve Strakonicích. V této době namaloval mnoho obrazů, především olejomaleb se strakonickou tematikou.
Lékař, člen korespondent ČSAV, nositel medaile J. E. Purkyně. Narodil se v istrijské Pule, kde sloužil jeho otec u námořnictva. V roce 1918 se rodina vrátila do ČSR, žila v Praze a Bratislavě. Studoval medicínu na Lékařské fakultě Komenského univerzity v Bratislavě. Pak se věnoval vědecké práci. Vydal 120 vědeckých lékařských publikací. Ze Slovenska přešel na I. interní kliniku prof. dr. Hynka do Prahy a odtud v roce 1943 do Strakonic, kde vedl infekční a interní oddělení okresní nemocnice. Po květnových událostech roku 1945 přivezli na jeho oddělení 52 vězňů nemocných skvrnitým tyfem.
Malíř a grafik. Maloval převážně krajiny, dále zátiší, portréty a kolorované pohádkové kresby. Vytvářel lepty a dřevoryty. Ilustroval knihy Kamily Neumannové.
Lékař, odbojář. Do Strakonic přišel v roce 1939, stal se primářem interního oddělení nemocnice. Plzeňský Ústřední výbor odboje domácího (ÚVOD) ho povolal, aby ve Strakonicích založil odbojovou skupinu. Tak vznikla skupina „Karel Strakonice“, která v nemocnici rozdávala jídlo, oblečení a poskytovala zdravotní péči. Roku 1942 byl Hradecký kvůli této činnosti (zradou z řad svých spolupracovníků v nemocnici) zatčen gestapem a o rok později popraven v Berlíně.
Učitel hudby. V roce 1969 přišel do Strakonic, kde působil jako ředitel LŠU a učil tu na housle. Zavedl výuku hry na dudy. Pro své žáky vytvořil příručku Škola hry na dudy a Dudácké etudy. Působil v Prácheňském souboru písní a tanců. Založil Dětskou dudáckou muziku a později stál u vzniku Strakonické dudácké muziky. V roce 2015 mu bylo in memoriam uděleno čestné občanství města Strakonice.
Atlet - běžec, uveden do sportovní síně slávy Strakonicka. Jeho doménou byly střední a dlouhé tratě. Je několikanásobným mistrem republiky. V roce 1972 se zúčastnil OH v Mnichově a v roce 1980 v Moskvě. V minulosti byl oceněn titulem mistr sportu a zasloužilý mistr sportu. Po roce 1981 se věnoval výchově mladých sportovců v oddíle lyžování TJ ČZ Strakonice a pracoval v ČSTV.
Sportovní rybář. Patřil mezi nejlepší světové muškaře. Získal několik titulů mistra světa ve družstvech i jednotlivcích.
Básník, spisovatel, divadelní kritik. Po studiu teologie byl vysvěcen na kněze, působil v kostele sv. Jana Nepomuckého v Plzni. V roce 1949 byl zatčen a vězněn byl až do roku 1952. V roce 1963 kněžské povolání opustil a působil ve správě kulturních zařízení ministerstva kultury, později jako redaktor, dramaturg. Je autorem básní, básnických sbírek, románů, divadelních her, rozhlasových dramat a veršů k leporelům. Používal pseudonym Josef Otava a Jaroslav Jánský.
Operní pěvec, barytonista. Studoval AMU, od roku 1958 byl sólistou v opeře Národního divadla v Praze. Byl výjimečný především ve smetanovském repertoáru. Učil na pražské konzervatoři a na HAMU. Vynikl hlavně v hrdinských, majestátních a mravně silných postavách. Věnoval se též koncertní činnosti a překladům písní. Získal řadu mezinárodních cen. Působil v Prácheňském souboru, kde se naučil hrát na dudy.
Prozaik, představitel realistického venkovského románu, profesor němčiny a francouzštiny. V literárních začátcích psal německy, většinu díla ale vytvořil v češtině, psal črty a fejetony. Zachytil svérázné typy obyvatel Šumavy, jejich zvyky a tradice, přírodu. Z jeho díla jsou nejznámější romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a Mlhy na Blatech. Jeho povídky jsou soustředěny v souborech V srdci šumavských hvozdů a Pošumavské rapsodie.
Literát, učenec. Působil jako zemský direktor a přední radní Nového Města Pražského. Přídomku z Prachové a erbu začala jeho rodina používat od roku 1582, kdy byl jeho otec povýšen do šlechtického stavu. Po pražské defenestraci v roce 1618, kdy byli svrženi místodržící z oken pražské hradní kanceláře, byl zemskými stavy zvolen jedním ze 30 direktorů v prozatímní vládě. Spolu s dalšími českými pány byl však 21. června 1621 sťat na Staroměstském náměstí.
Plavec, uveden do sportovní síně slávy Strakonicka. Čtyřiadvacetinásobný mistr Československa v plavání, za což byl v roce 1980 oceněn titulem mistr sportu. Od roku 1987 reprezentoval Československo a ČR na mistrovství světa a mistrovství Evropy plavců masters. Byl několikanásobným mistrem Evropy.
Trenér. Od příchodu do Strakonic v roce 1947 trénoval dorost v lehké atletice, po krátké lyžařské kariéře se začal věnovat přípravě strakonických lyžařů. Založil běžecký lyžařský oddíl ČZ Strakonice. Na vrcholu své trenérské kariéry vedl reprezentační družstvo juniorek. K jeho svěřencům patřili olympionici Miloš Bečvář či Josef Jánský.
Loutkář, autor dramatizací pohádek, zakladatel loutkářského souboru Radost.
Autor loutkových her, básník, publicista. Založil spolky Na záchranu Dobrše a čestický Kulturní spolek a Studio mladých reportérů, které uváděly jeho divadelní hry. Psal hry hlavně pro loutkářský soubor Radost Strakonice.
Zpěvačka a herečka. Na profesionální hudební scéně se objevila v roce 1982. Spolupracovala s řadou zpěváků. Účinkuje v muzikálech, vystupovala například v Draculovi, Krysaři, Mrazíkovi, Monte Cristovi či Bídnících. Jejími dvorními textaři jsou Rudolf Kubík a Pavel Cmíral. Vystupuje v Čechách i v zahraničí.
Malíř, profesor kreslení v Českých Budějovicích, studoval na pražské Akademii výtvarných umění. Vystupoval ve spolku výtvarných umělců Mánes.
Syn akademického malíře Karla Kupky st. Na jeho obrazech najdeme motivy Strakonic a jižních Čech. Nejprve maloval portréty, později se věnoval krajinomalbě či zátiším. Byl nazýván malířem od Otavy. Ilustroval knihy pro děti.
Atlet. V roce 1980 se stal mistrem Československa.
Divadelní a kabaretní herečka. Byla výbornou recitátorkou a šansoniérkou. S manželem hráli na různých scénách a v kabaretech v Praze a v Brně, ale i v zahraničí. Po návratu do Prahy roku 1920 založil Longen kabaret Revoluční scéna. Zde Xena vytvořila svou patrně nejslavnější roli v dramatizaci povídky Egona Erwina Kische Nanebevstoupení Tonky Šibenice.
Historik, archeolog, filozof. Vstoupil do služeb maltézských rytířů na Moravě. V roce 1848 odešel do Prahy, kde začal studovat medicínu, později historii na Filozofické fakultě UK. Jako úředník Zemského soudu v Praze zachránil před zničením 589 foliantů soudních knih z let 1479 – 1783. V roce 1866 se vrátil do Strakonic, kde se věnoval archeologii. Jeho nálezy tvořily základ sbírek píseckého muzea.
Motocyklový závodník. Stal se mistrem republiky, vyhrál řadu mezinárodních závodů. Patřil mezi nejúspěšnější československé jezdce.
Dudák, výrobce dud. Reprezentoval jednu z nejznámějších dudáckých rodin, které se zasloužily o rozvoj dudácké tradice ve Strakonicích. Kolem roku 1910 si sám za pomoci místních řemeslníků zhotovil své první dudy. V letech 1921 – 1928 měl licenci k provozování hry na dudy.
Spisovatel, který za protektorátu učil v Soběslavi a ve Strakonicích. Vlastním jménem Jiří Puchwein. Ve svých prózách vzpomíná na pobyt v jižních Čechách. Je autorem scénáře Sequensových fillmů (Smrt černého krále).