Rudolf, Hedwiga a jejich čtyři děti žijí ve velkém domě s krásnou, udržovanou zahradou. Každý den slaví společnou večeří, vzpomínají na milovanou Itálii, užívají si víkendové výlety k vodě a procházky s přáteli. Zpoza zdí jejich domova se však ozývají znepokojivé zvuky a občas něčí zoufalý křik. Rudolf Höss je totiž velitel koncentračního tábora v Osvětimi.
Děj se odehrává v domácnosti Rudolfa Hösse, velícího důstojníka tábora v Auschwitzu.
Zóna zájmu dává do kontrastu na první pohled běžný život Hössových s hrůzami, které se jakoby mimochodem odvíjejí na okraji zorného pole. V ukázce není třeba explicitně ukazovat konkrétní zločiny, protože netečnost nacistického pohlavára a jeho bližních k nedalekému utrpení, je snad ještě mrazivější.
Mrazivý snímek Jonathana Glazera o banalitě zla si díky svému výjimečnému zpracování odvezl Velkou cenu z festivalu v Cannes.
Pohledů na holokaust už nám kinematografie nabídla celou řadu, tenhle se však dívá z trochu jiného úhlu.
