První zmínka o Katovicích pochází z roku 1045 v darovací listině knížete Břetislava I. jako o "osadě ležící na brodu a chráněné hradiskem". Území však bylo osídleno daleko dříve, což dokazují nálezy na Katovické (Kněží) hoře, která je po archeologické stránce halštatským a později slovanským hradištěm.
Osada byla založena jako typicky rýžovnická. Obyvatelé se živili rýžováním zlata a lovem říčních perel.
17. října 2006 byl Parlamentem České republiky obci navrácen statut tzv. městyse.
Je charakteristickou dominantou městečka Katovic. Kostel, původně románský, byl několikrát přestavován. Generální přestavbu provedl stavitel Thomassio Rossi di Mendrisio, zv. Vlach kameník za Petra Boubínského, pána na Střele. Touto přestavbou, která byla ukončena v roce 1587, byly vneseny renesanční stavební prvky. Původní malá věžička byla nahrazena mohutnou věží zakončenou třemi patry slepých arkád s postavami starozákonních proroků. O 260 let později, v roce 1847, byla věž ještě zvýšena a zakončena jehlanovitou střechou se zkosenými nárožími. Věž je od té doby vysoká 32 m. Mezitím proběhla ještě jedna přestavba, a to ve slohu barokním. Týkala se oken, nového hlavního oltáře a kazatelny. V roce 1881 byl hlavní oltář ozdoben obrazem sv. Filipa a Jakuba od M. Kunze. U hlavního oltáře na epištolní straně je zachovalá tumba s postavou rytíře, pod níž je pohřben Petr Boubínský. Zemřel v roce 1600. Pod dlažbou kostela byly hrobky kryté náhrobními kameny se znaky a nápisy. Byly to hrobky pánů Blehů ze Střely, rytířů Boubínských a některých duchovních a jejich rodinných příslušníků. Za faráře P. Josefa Jílka v roce 1940 byly náhrobní kameny vsazeny do západní zdi kostela, aby nebyly dále poškozovány. Kostel patří mezi nejzajímavější stavby románské renesance v Čechách.
Kaplička sv. Jana Nepomuckého
Je barokní, výklenková. Byla postavena ve druhé polovině 18. století v těsné blízkosti stavení čp. 32 vedle historicky cenného ozdobného vjezdu do dvora. Kaplička je zapsána jako chráněná nemovitá památka.
Pamětní kámen
Je od roku 1972 umístěn v parčíku mezi Obecním úřadem a kostelem. Původně stával na úpatí Katovické hory, kde byl poškozován. Je to deska z krystalického vápence, asi 1 m vysoká, těžko čitelný nápis švabachem pochází ze 17. století: Letha ... slowutný pán Wo ... Bill ... miesstianin miesta ... Na památku dal tuto cestu ... na swuj wlastni na... Pán Bůh radc gemu wiernu Odplatu beyti a kazdeho na této cestě od zlého zachowati. Amen. Lidem byl tento kámen dáván do souvislosti s pověstí o svatbě na zámku Střela, odkud si mladý rytíř odvážel svou krásnou nevěstu. Svatební kočár jel přes Katovickou horu a jeho cesta skončila tragicky. Tuto pověst zbásnil F. L. Čelakovský pod názvem Svatební den a zařadil ji do své sbírky Ohlas písní českých.
Selské baroko v Katovicích
Zachovalo se pouze několik málo domů v tomto slohu. Jsou to: farní budova, stavení čp. 2 u hřbitova, stavení čp. 9, 12, 14 na náměstí a v Nádražní ulici čp. 25. Katovické selské baroko má pouze velmi jednoduchou formu, neboť zde nepůsobil vyhlášený lidový umělec jako např. zedník Bursa, který tak krásně vyzdobil svými stavbami vesnice na blízkém Volyňsku.
Žižkův most
Tento kamenný most s jediným obloukem přes potok Březový dostal, neznámo kdy, název Žižkův most. V první knize katovické kroniky, jejíž zápisy začínají rokem 1883, je zapsána domněnka, že tento most vybudoval Jan Žižka z Trocnova, když touto krajinou táhl v roce 1420 z Plzně do Tábora a u Sudoměře nad několikanásobnou přesilou slavně zvítězil.
Pravděpodobnější však je, že most byl vystavěn za krále Vladislava II. (1471-1516), který Katovicím povolil vybírat poplatky z dobytka, hnaného na prodej do Němec, a nebo je je dokonce z doby ještě pozdější, ze 17. století, kdy pod Katovickou horou vedla přes potok Březový stará obchodní cesta ze Strakonic do Horažďovic.
Po regulaci potoka Březového a svedení jeho toku blíže k úpatí hory koncem 20. let minulého století je starý kamenný most na suchu. Dnes leží na katastru obce Dolní Poříčí. Přes potok byl postaven železobetonový můstek se zábradlím.
Pomník Mistra Jana Husa
Pražský sochař Rudolf Ducháček zhotovil sochu Mistra Jana Husa z hořického pískovce, 2 m vysokou, podle modelu akad. sochaře J. Matějů z Prahy a reliéf na podstavec s vytesanými jmény občanů padlých v I. svět. válce. Zahrádku kolem pomníku z kovových mříží navrhl stavitel Čeněk Prokop ze Strakonic. Nyní vlevo sochy i památník obětem 2. světové války.
autobus i vlak
