Město Strakonice

Na úpatí malebného kopečku žije zahradník (Oldřich Kaiser) se svojí ženou, kteří se starají o své malé zahradnictví. Jejich idylický život je narušen, když se na nedalekém zámku chystá usadit nový majitel, který chce přetvořit krajinu podle svých představ. Když zahradnictví brání jeho plánům, spustí se sled bizarních událostí. Nový majitel nejprve vytvoří plot s žiletkovým drátem a zavře příjezdovou cestu. Postupně přidává ve svých činech na intenzitě, aby dosáhl svých cílů.

Třetí film Zahradnictví s názvem Nápadník se odehrává na samém konci let padesátých. Je příběhem lásky, tentokrát lásky milenecké. Vypráví o bitvě mezi rodiči a jejich dětmi, poznamenanými válkou a komunistickým převratem.
Nápadník s tragikomickým nadhledem obkresluje ostrou zlomovou linii mezi předválečnou a poválečnou generací. Generační střet vychází z odlišných životních zkušeností rodičů a jejich dětí. Každá generace má svoji představu o tom, jak k takovému štěstí dojít a jisté je, že k němu musí najít cestu sama.

Třetí film Zahradnictví s názvem Nápadník se odehrává na samém konci let padesátých. Je příběhem lásky, tentokrát lásky milenecké. Vypráví o bitvě mezi rodiči a jejich dětmi, poznamenanými válkou a komunistickým převratem.
Nápadník s tragikomickým nadhledem obkresluje ostrou zlomovou linii mezi předválečnou a poválečnou generací. Generační střet vychází z odlišných životních zkušeností rodičů a jejich dětí. Každá generace má svoji představu o tom, jak k takovému štěstí dojít a jisté je, že k němu musí najít cestu sama.

První rande často patří k těm nejděsivějším životním zážitkům. Ovšem zažít první rande, během něhož vás začne neznámý člověk bombardovat zprávami na mobil, které postupně mění charakter z podivných na mrazivé? Noční můra. Nic míň. Režisér Christopher Landon se vrací k žánru thrilleru s hravým vtažením diváka do hry, jaké piloval už v komediální vyvražďovačce Všechno nejhorší. Opět se spojil s mistry filmového napětí ze studia Blumhouse.

Nikdy se nevzdávej, neztrácej naději, zkoušej své hranice – to je krédo Diny Štěrbové, která jako první žena na světě v roce 1984 pokořila osmitisícovou hranici himálajské Čo Oju. V té době byly ženy s cepíny a mačkami na osmitisícovkách raritou. Ke stoupání na nejvyšší vrcholy se v době normalizace probojovávala. Podpora horolezeckého svazu nebyla žádná, chlapi ženy na expedice nebrali. Vydělávala si na ně bouráním komínů a též šitím péřových spacích pytlů.

Nikdy se nevzdávej, neztrácej naději, zkoušej své hranice – to je krédo Diny Štěrbové, která jako první žena na světě v roce 1984 pokořila osmitisícovou hranici himálajské Čo Oju. V té době byly ženy s cepíny a mačkami na osmitisícovkách raritou. Ke stoupání na nejvyšší vrcholy se v době normalizace probojovávala. Podpora horolezeckého svazu nebyla žádná, chlapi ženy na expedice nebrali. Vydělávala si na ně bouráním komínů a též šitím péřových spacích pytlů.