Město Strakonice

Novinky ze Strakonic

Czech English French German Ukrainian

Oficiální www stránky města

Nejčastější dotazy ohledně zákona č. 222/2009 Sb., o volném pohybu služeb, který nabyl účinnosti dne 28. 12. 2009.

 

1) Pro které podnikatele je tento zákon?

Zákon o volném pohybu služeb se samozřejmě vztahuje na všechny podnikatele bez rozdílu, nicméně dá se očekávat, že největším přínosem bude zejména pro malé a střední podniky.

 

2) Co je to přeshraniční poskytování služeb?

Přeshraniční poskytování služeb je v zákoně o volném pohybu služeb definováno jako "dočasné nebo příležitostné poskytování služeb na území jiného členského státu, než členského státu, ve kterém je poskytovatel usazený". Jedná se tedy o případy, kdy podnikatel z jednoho členského státu poskytuje služby v jiném členském státě pouze na základě oprávnění vydaného orgánem jeho domovského státu. Například český živnostník tak bude moci dočasně nebo příležitostně poskytnout službu v jiném členském státě pouze na základě svého živnostenského listu vydaného českým živnostenským úřadem, aniž by žádal o vydání jakéhokoliv oprávnění orgán státu, kde hodlá svou službu dočasně nebo příležitostně poskytnout.

 

3) Co je poskytování služeb v jiném členském státě formou usazení?

O poskytování služeb v jiném členském státě formou usazení hovoříme, na rozdíl od přeshraničního poskytování služeb, v případech, kdy dochází k poskytování služeb v daném členském státě po neurčitou dobu a prostřednictvím stálé infrastruktury, v níž je služba poskytována. Pro tuto formu poskytování služeb je nutno zažádat o vydání oprávnění k poskytování služeb příslušný orgán hostitelského členského státu.. Poskytování služeb v jiném členském státě formou usazení se tedy, na rozdíl od přeshraničního poskytování služeb, vyznačuje stálou a trvalou účastí na hospodářském životě hostitelského státu. Více informací o vydání oprávnění v jiném členském státě — viz otázka č.11.

 

4) Co je to dočasně nebo příležitostně?

Dočasností a příležitostností je definováno přeshraniční poskytování služeb. V evropském právu neexistuje jednoznačné časové kritérium pro rozlišení toho, kdy je možno ještě činnost považovat za dočasnou a příležitostnou (tedy kdy se jedná o přeshraniční poskytování služeb), nebo kdy je činnost již trvalého charakteru a je možno po podnikateli požadovat, aby se v daném členském státě usadil. Jednotlivé situace je nutno posuzovat vždy individuálně s přihlédnutím nejen k době trvání, ale rovněž k pravidelnosti, četnosti a nepřetržitosti poskytování služeb.

 

5) Potřebuji k přeshraničnímu poskytování služeb pracovní povolení?

OSVČ může poskytovat své služby v ostatních členských státech EU bez pracovního povolení. U regulovaných profesí bývá vyžadováno jen ohlášení (notifikace) u příslušného úřadu (viz níže).

 

6) Musím žádat o uznání svého vzdělání či kvalifikace?

Při přeshraničním poskytování služeb není třeba o uznání rovnocennosti kvalifikace žádat. Jak bylo řečeno výše, plně postačuje, že podnikatel splňuje kvalifikační předpoklady ve svém domovském státě. To musí být podnikatel schopen doložit. Uznání vzdělání či kvalifikace je potřeba jen pokud se podnikatel chce v cizím státě usadit nebo být zaměstnán v pracovněprávním poměru.

 

7) Musím svůj úmysl poskytnout službu hlásit nějakému úřadu? Jaké doklady po mně může příslušný úřad chtít?

U regulovaných profesí je třeba před prvním poskytnutím služby oznámit příslušnému orgánu tento úmysl a doložit některé dokumenty, mezi nimi i doklad o odborné kvalifikaci. Nejde však o uznávací proceduru, kde by úřad posuzoval, zda je Vaše vzdělání rovnocenné se stejným oborem v hostitelské zemi, a Vy jste museli čekat na jeho souhlas. Jde pouze o doložení některých skutečností. Pokud se týká profesí neregulovaných, jejich výkon není nutné ani oznamovat.

OSVČ má povinnost oznámit svůj úmysl před prvním poskytnutím služby. Zda se jedná v dané zemi o regulovanou profesi a který úřad je pro ni příslušný, se dozvíte v Databázi regulovaných povolání na stránkách Evropské komise: https://europa.eu/youreurope/citizens/work/professional-qualifications/regulated-professions/index_cs.htm. Příslušnému úřadu je pak nutno zaslat písemné ohlášení, ve kterém OSVČ uvede své osobní a kontaktní údaje a úmysl poskytovat službu. Seznam dokumentů, které mohou jednotlivé země požadovat, najdete zde: http://www.mpo.cz/dokument67768.html. Některé země však tyto dokumenty nevyžadují, proto doporučujeme obrátit se nejprve s konkrétním dotazem na kontaktní osobu uvedenou v Databázi regulovaných povolání. Pro získání těchto informací je možno využít síť jednotných kontaktních míst (viz otázka č. 12).

Pokud by žadatel přeshraničně poskytoval služby, ačkoliv by nesplnil oznamovací povinnost, jednalo by se o neoprávněný výkon povolání, který je trestán podle národního práva dané země, a to zpravidla vysokou pokutou.

 

8) Jaký je rozdíl mezi ohlášením a ověřením kvalifikace?

Ve zcela výjimečných situacích, u těch regulovaných povolání, která mají důsledky pro veřejné zdraví nebo bezpečnost, je OSVČ povinna projít procedurou ověření kvalifikace a získat k výkonu povolání souhlas. Seznam těchto profesí bude v blízké budoucnosti uveřejněn na webových stránkách Evropské komise, v současné době finišují jednání mezi Komisí a členskými státy. V konkrétních případech proto doporučujeme obrátit se na příslušné kontaktní osoby v jednotlivých státech a zeptat se na podrobnosti. Pro získání těchto informací je možno využít síť jednotných kontaktních míst (viz otázka č. 12).

 

9) Na koho se mohu obrátit v případě potíží s příslušným úřadem?

V případě, že jsou požadavky úřadu v zemi, kde službu poskytujete nebo hodláte poskytovat, nepřiměřené a neodůvodněné, obraťte se na SOLVIT centrum: https://www.mpo.cz/cz/zahranicni-obchod/podnikani-v-EU/sluzby-pro-podnikatele-na-vnitrnim-trhu-eu/solvit/default.htm. SOLVIT řeší případy porušení práva zaručeného evropskými předpisy orgány veřejné moci. Pomůže Vám například v situacích, kdy po Vás bude vyžadováno předložení pracovního povolení nebo uznání kvalifikace nebo Vám z jiných důvodů nebude umožněno poskytnout službu za nediskriminačních podmínek.

 

10) Existují nějaká omezení při poskytování služby pracovníkem vyslaným českým podnikem?

Některé země, konkrétně Rakousko a Německo, stále uplatňují tzv. přechodná období na oblast vysílání pracovníků v určitých sektorech služeb (zejména stavební či úklidové práce). Po dobu přechodného období není možno v těchto sektorech služeb vysílat pracovníky způsobem, který je v ostatních členských státech běžný a poskytovatel služby je povinen obstarat pro své vyslané pracovníky pracovní povolení. Ve vztahu k těmto dvěma zemím má přechodné období platnost do roku 2011. Více informací viz: https://www.mpo.cz/cz/zahranicni-obchod/podnikani-v-EU/vnitrni-trh-eu/

 

11) Co musím splnit, pokud chci v jiném členském státě vykonávat činnost dlouhodobě, tzn. usadit se za účelem výkonu činnosti?

Pokud se chce český podnikatel usadit v jiném státě EU, musí splnit stejné požadavky jako temnější podnikatel. Pokud však již některé požadavky splnil v jiném členském státě, postačí když tuto skutečnost doloží. Pro získání informací o povolovacích režimech v jiných členských státech EU je možno využít Jednotná kontaktní místa - viz otázka č. 13.

 

12) Kde najdu JKM?

Jednotná kontaktní místa jsou umístěna na 15-ti vybraných obecních živnostenských úřadech. V každém kraji je umístěno jedno, přičemž v Praze jsou umístěna dvě.

Jedná se o následující úřady:
· Magistrát města Brna - obecní živnostenský úřad
· Městský úřad Černošice - obecní živnostenský úřad
· Magistrát města České Budějovice - obecní živnostenský úřad
· Magistrát města Hradec Králové - obecní živnostenský úřad
· Magistrát města Jihlavy - obecní živnostenský úřad
· Magistrát města Karlovy Vary - obecní živnostenský úřad
· Magistrát města Liberec - obecní živnostenský úřad
· Magistrát města Olomouce - obecní živnostenský úřad
· Magistrát města Ostravy - obecní živnostenský úřad
· Magistrát města Pardubic - obecní živnostenský úřad
· Magistrát města Plzně - obecní živnostenský úřad
· Magistrát města Ústí nad Labem - obecní živnostenský úřad
· Magistrát města Zlína - obecní živnostenský úřad
· Úřad městské části Praha 1 - obecní živnostenský úřad
· Úřad městské části Praha 7 - obecní živnostenský úřad

Kromě fyzických JKM je možné využít i elektronické JKM. Veškeré informace naleznete na internetových stránkách http://www.mpo.cz/jkm.

 

13) Můžu prostřednictvím JKM zjistit i informace ohledně podnikání v jiném státě EU?

Ano. JKM bude napojeno na síť JKM z ostatních států EU a dokáže od svých kolegů v zahraničí zjistit i informace ohledně podnikání v ostatních členských státech EU. JKM předá získané informace svému klientovi v českém jazyce v termínu řádově několika dnů.

 

14) Co znamená "vznik oprávnění uplynutím lhůty"?

V případě, že žadatel o oprávnění nezíská od příslušného úřadu zamítavé vyjádření v zákonem stanovené lhůtě, uplatní se zásada vzniku oprávnění uplynutím lhůty. Oprávnění tedy vznikne samo přímo ze zákona, aniž by o tom musel rozhodnout příslušný úřad. Na požádání vydá podnikateli úřad potvrzení o vzniku oprávnění. Tato zásada se však uplatní u těch povolovacích režimů, u kterých to výslovně stanoví zákon, který ho upravuje.

Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu (www.mpo.cz)