Václav
Vážená paní Bučoková,
chtěl bych se zeptat, kde končí hranice mezi poslušností a zdravým rozumem?
Když vláda nařídí, aby chlapi nosili minisukně a ženy chodily nahoře bez, tak je musíme bezhlavě poslechnout?
Stejná blbost je nosit roušky venku. A už vůbec nemluvím o tom, pokud kolem Vás široko daleko nikdo není, jen bohužel zástavba.
Několik studií prokázalo, že nákaza covidem ve venkovních prostorech je téměř nereálná. Musel by na Vás někdo velmi intenzivně prskat po delší dobu. A naopak, není mi známa jediná studie (a to opravdu hledám různé zdroje), která by potvrzovala opak.
Je prakticky prokázané, že nošení nebo nenošení roušek venku, nemá naprosto žádný vliv na úmrtnost. Je to naprosto absurdní si myslet, že když půjdu přes město bez roušky, tak někoho ohrozím na životě.
Prosím tedy o info, jestli mám být poslušná nemyslící ovce, nebo mohu se zdravou špetkou rozumu doufat, že od policistů nedostanu přes držku, pokud budu po městě chodit bez roušky?
Může prosím úředník Městského úřadu nebo policista přemýšlet? Nebo jen musí poslouchat, ať již jsou nařízení jakkoliv stupidní a nesmyslná?
Děkuji za odpověď. I když, asi se ani nemusíte namáhat. Dovedu si představit, jak bude napsaná v diplomatické rovině, že se mnou můžete souhlasit, ale je to prostě nařízení vlády, kterou jsme si zvolili ... blá blá blá :-).
Děkuji a přeji hezký den!
Václav
Vážený pane Václave,
možná přesně v místě, kde si začínáme vážit svého vlastního života nebo životů našich blízkých.
Nikdo z úředníků městského úřadu, ba ani nikdo z policistů nejsou epidemiologové či virologové. Naší povinností je ctít zákony a v tomto případě pravděpodobně nezbývá nic jiného než důvěřovat odborníkům.
A pokud by tohle měl být jediný krok, který nás z této situace vyvede, pak si musí každý odpovědět sám, zda si ho vybere a jaké ponese následky.
Přeji nám všem především pevné zdraví a přes veškerá vládní nařízení, u kterých nám demokracie deklaruje právo na vlastní názor, zachování pozitivního myšlení a stálého úsměvu.
Markéta Bučoková, PR