Město Strakonice

Novinky ze Strakonic

Oficiální www stránky města

Czech English French German Ukrainian

Zbytek hradeb města

Velkopřevor Jan z Rožmberka (1484-1532) byl prvním pánem města, za jehož působení vznikaly kamenné hradby v půlkruhu na severu města a jejich význam byl zesílen příkopem. Na východní straně se do města vcházelo Pražskou branou, západním směrem bylo možné vejít branou Horažďovickou. Uprostřed severní části hradební zdi byla malá branka – „fortna“, kterou dnes v těch místech připomíná nákupní středisko Fortna v ulici Na Stráži. Hradby města byly zpevněny několika baštami, zbytky jedné z nich je možné najít poblíž Rennerových sadů. 

Základy Pražské brány

Místo, kde brána stála, je vyznačeno přímo v povrchu vozovky. Půdorys brány je vydlážděn z žulového nepravidelného (lomového) kamene. Chodce na zvláštnost místa upozorňuje také kamenná mozaika v chodnících po obou stranách komunikace. 

Strakonický hrad

Strakonický hrad je výjimečnou památkou, a to jak po stránce historické, tak i architektonické. O jeho počátcích není mnoho údajů. Z pramenů víme jen to, že již kolem roku 1243 stál na soutoku řek Otavy a Volyňky palác obývaný jak pány světskými, Bavory erbu střely, tak johanity, představiteli rytířského církevního řádu. Do té doby byl hrad sídlem výlučně šlechtického rodu Bavorů. Řád sv. Jana Jeruzalémského, johanité či maltézští rytíři, získali na počátku 15. století hrad celý. Nejstarší části hradu nesou znaky gotické architektury (kostel sv. Prokopa, věž Rumpál), renesance poznamenala stavbu věže Jelenka a v klasicistním stylu bylo upraveno průčelí východní části - zámku. Postupné rekonstrukce však zásadně nezměnily středověký vzhled hradu s uzavřeným druhým nádvořím a hradním příkopem v blízkosti řeky. V dnešní době je areál hradu místem, kde se po celý rok konají rozličné kulturní akce. Sídlí zde Muzeum středního Pootaví. V západní části hradu je hradní safari, kde dovádí zakrslé kozy, poníci a oslík. Podrobné informace o historických zajímavostech a o dění na hradě naleznete na www.hradstrakonice.cz.

 

Sokolovna

V ulici Na Stráži se nachází stavba v novorenesančním slohu, budova sokolovny. Byla z iniciativy členů Sokola a za finančního přispění města postavena v roce 1896. Na fasádě i v sále se dochovala původní štuková výzdoba.

Původní pivovar

V prvním patře bývalého měšťanského pivovaru na Velkém náměstí se nacházela panská hospoda zvaná Beseda. V jejím sále dne 16. 2. 1891 pronesl svou předvolební řeč T. G. Masaryk – tehdy ještě jako univerzitní profesor. V té době kandidoval do říšské rady za mladočechy a zastupoval několik jihočeských měst včetně Strakonic. Závěrem téhož roku uspěl i ve volbách do zemského sněmu a zájmy našeho města hájil až do roku 1893. Den, kdy zde budoucí prezident Československé republiky vystoupil, připomíná pamětní deska.

Papežovy domy

Domy patřily strakonickému staviteli Ing. Gustavu Papežovi. Uspořádání staveb kolmo k náměstí bylo typické pro renesanční a gotickou zástavbu. Výzdoba štítů se spirálovými volutami připomíná stavby jihočeské lidové architektury, selské baroko. Stavitelovu náhrobní bustu na jeho hrobě na strakonickém hřbitově vytvořil národní umělec Břetislav Benda.

Masné krámy

Masné krámy na Velkém náměstí jsou zastřešená úzká ulička z obou dvou stran lemovaná krámky, která si zachovala svou středověkou dispozici jak půdorysnou, tak i ve výstavbě. V barokní době v počátku 18. století byl vchod do této uličky z náměstí zakryt branou. V barokním štítě z roku 1700 je v nízkém reliéfu proveden plastický výjev porážky býka. V tympanonu trojbokého štítu je řeznický lev se sekyrou. Současná barevnost vychází z výsledků restaurátorského průzkumu na počátku devadesátých let.

Mariánský sloup

Dominantou Palackého náměstí je barokní mariánský sloup z let 1730–1740. Původně byl postaven na Velkém náměstí po velkém moru roku 1586. Morové sloupy byly stavěny jako výraz díků za odvrácení morové epidemie a současně jako prosba k Panně Marii, aby bylo město takovéto rány napříště uchráněno. Až po druhé světové válce byl umístěn na Palackého náměstí. Původně prostý sloup se sochou Panny Marie byl v polovině 18. století obohacen o sochy svatých – sv. Jana Nepomuckého, sv. Vojtěcha, sv. Josefa a sv. Antonína a čtyři andílky.

 

Dům U Hroznu

Jedním z nejstarších domů na Velkém náměstí je čp. 54 s plasticky vyvedeným modrým hroznem a letopočtem 1808 ve štítě. Dochované zdivo svědčí o jeho původu již v době středověku. Jedním z nejhonosnějších domů na náměstí se stal v 16. století – v období renesance. Symetrický volutový štít, dnes s klasicistními prvky, ozdobil dům v době baroka a jeho současná podoba mu byla navrácena až při poslední rekonstrukci, která objekt zachránila před jistou demolicí.

Dům čp. 106

Měšťanský dům čp. 106 byl postavený na místě staršího objektu zničeného požárem roku 1859. Objekt byl v držení majitelů továren na výrobu fezů, což se pravděpodobně odrazilo na výzdobě fasády, která vzdáleně připomíná motivy z Orientu, kam se vyvážela většina strakonických fezárenských výrobků, především fezů. Během 20. století prošel dům několika přestavbami.

Česká spořitelna

Na místě dnešní spořitelny na Velkém náměstí stál rokokový dům Hrbkův, kde se narodil páter Josef Šmidinger, vlastenec a milovník knih, který založil v roce 1843 ve Strakonicích knihovnu. Býval zde Ventův krám v ulici, které se říkalo V Dláždění. Roku 1905, kdy se očekával příjezd císaře Františka Josefa I., byl dům již určen ke zboření. Musel proto být zakrytý pytlovinou a ozdoben papírovými girlandami květin. Krátce po odjezdu císaře byl dům zbourán a na jeho místě byla vybudována v secesně novorenesančním slohu spořitelna. Nejprve zde byla městská, poté státní a nyní Česká spořitelna. U vchodu je umístěna Šmidingerova pamětní deska. Bývalá městská spořitelna byla dokončena v roce 1906 podle návrhů stavitele Karla Bubly. Výzdobu průčelí provedl Josef Bosáček podle návrhů Václava Malého.
 

Bývalá radnice

Budova bývalé radnice nahradila původní nižší stavbu s věžičkou zničenou požárem. Poté se stala sídlem gymnázia a později i základní školy. Nachází se na Velkém náměstí v těsném sousedství městského úřadu. Průčelí budovy vyzdobil roku 1903 barevnými sgrafity akademický malíř Josef Bosáček podle námětových kartonů Mikoláše Alše. V prvním poschodí je bohatá ornamentální výzdoba proplétajících se úponků, listoví a květů. Druhé poschodí zdobí ornamenty a ve středu mezi okny znak města a český lev. Oblouková pole věže mají z obou stran okna postavy Spravedlnosti a Samosprávy. Poslední restaurování sgrafit bylo provedeno roku 2016 restaurátorem Hynkem Mertou.