Město Strakonice

Novinky ze Strakonic

Oficiální www stránky města

Czech English French German Ukrainian

Zámecká (Panská) zahrada

Panská zahrada se stala v roce 2020 majetkem města Strakonice, které postupně začalo realizovat záměr vzniku nové relaxační zóny. V sobotu 31. července 2021 se poprvé otevřely brány jejího nově zrekonstruovaného prostoru, ve kterém návštěvníci naleznou dominantní scénu, zastřešená místa k sezení, vyhlídku, velké kamenné ohniště a samozřejmě volný prostor pro alternativní vyžití. Vše je vyvedeno v přírodních materiálech, aby korespondovalo s duchem celého prostranství.

Tůně u Hajské a modlešovické sejpy

Území v pravobřežní údolní nivě řeky Otavy, východně od města v k.ú. Hajská. Výrazně pozměněno činností člověka při rýžování zlata ve středověku.

Soustava menších tůní s cennou mokřadní a vodní vegetací (nejvýznamnější chráněná žebratka bahenní) a mnoha druhy obojživelníků, vyhlášená 1985 zvláště chráněným územím (přírodní památka, výměra 6,50 ha). Průběžně probíhají revitalizační práce spočívající v odbahňování zazemněných tůní a v tvorbě tůní nových. Sejpy (hrůbata, zbytky po rýžování zlata) s typickými porosty vřesu vyhlášeny jako chráněná archeologická lokalita.

Studánka Panny Marie na Podsrpu

Romantická studánka pod vzrostlým smrkem s obrázkem Panny Marie, zahloubená v lesním svahu východní části vrchu Srpská. Průběžně čištěna žáky strakonických základních škol v rámci ekologického projektu U pramenů živé vody.

Srpská

Mohutný zalesněný vrch jihovýchodně od Strakonic mezi osadami Přední Ptákovice, Srpská a Nebřehovice. Nejvyšší vrch Velká Kakada (564 m n. m.). Vycházkové trasy s několika významnými studánkami.

Slepé rameno řeky Otavy

Významná ekologicko krajinářská a rybářská lokalita za čistírnou odpadních vod Strakonice s téměř neporušenou přírodou slepého ramene řeky Otavy (stulík bahenní, obojživelníci, ryby, ptáci...). Vyústění podzemní štoly zajišťující odvodnění strakonického viaduktu při přívalových deštích.

Rennerovy sady

Nejrozsáhlejší městský park, založený roku 1837 v místech bývalého městského hradního příkopu při okraji města a doplněný empírovou besídkou k promenádním koncertům.

Řeka Volyňka

Nejprve horská říčka pramenící na Šumavě pod Světlou horou u Vimperka. Na horním toku nazývána pro náhlé a nebezpečné vzestupy vody při přívalových deštích Třeštilka. Ve Strakonicích se po 46 km vlévá do Otavy. V minulosti součástí obranného systému strakonického hradu (spolu s rybníkem Blatským a řekou Otavou) a významně využívána strakonickými valcháři a punčocháři, předchůdci výroby fezů.

Řeka Otava

Přirozená přírodní osa Strakonic i Prácheňska, dlouhá 113 km, proslulá rýžováním zlata a získáváním perel z perlorodek říčních. Vzniká soutokem Vydry a Křemelné u Čeňkovy Pily na Šumavě. Jméno z keltského výrazu Atawa znamená „bohatá voda“. Podél řeky vede Naučná stezka Podskalí, která se věnuje z velké části přírodním i historickým zajímavostem řeky, mimo jiné i v minulosti velmi významnému plavectví (voroplavbě).

Podskalí

Romantické údolí Otavy při vstupu do města s ojedinělými skalami. Využíváno jako výletní a odpočinkové místo, nyní příměstská rekreační zóna s mnohostranným využitím (cyklostezka, dětské hřiště, rybaření, vodácké tábořiště). Na levém břehu bývala plavecká hospoda. Na protilehlém se nachází vrch Kalvárie, pokračuje Zellerinova stráň s kopií sochy moai 4,5 m vysokou.  

Pamětní lípa v areálu Gymnázia Strakonice

Pamětní lípu republiky zasadili u příležitosti 100. výročí založení Československé republiky 1918-2018 studenti, pedagogové a hosté projektového dne Gymnázia Strakonice 28. 10. 2018. 

Památný strom Václavská lípa

Nejstarší a nejmohutnější dřevina Strakonic u městského hřbitova s kostelem sv. Václava, u silnice Strakonice-České Budějovice. Podle pověsti vysazena na místě, kde byli v roce 1504 upáleni na příkaz vrchnosti a přes nesouhlas tehdejšího českého krále Vladislava Jagellonského tři Židé, obvinění z rituální vraždy malého chlapce. Obvod kmene 550 cm, výška 25 m, stáří 350-400 let.

Památný strom Švandova lípa

Vzrostlá lípa, obvod kmene 350 cm, v zahrádkářské kolonii při západním okraji města, v prostoru bývalého hřbitova na Kalvárii. Podle pověsti vysazena vedle kaple sv. Kříže u hrobu populárního strakonického dudáka Švandy, jehož osudy posloužily Josefu Kajetánu Tylovi k sepsání divadelní hry Strakonický dudák aneb Hody divých žen (1847).

Památný strom Otavský dub

Nejmohutnější soliterní strom západně od strakonického Podskalí (nachází se nedaleko přírodní rezervace Bažantnice na pravém břehu řeky Otavy), obvod kmene 340 cm, výška 22 m, stáří cca 250 let. Pozůstatek lužního porostu údolní nivy Otavy. Výrazná dominanta území obstála i při náporu povodňové vlny v roce 2002.

Památný strom Lípa na Virtu

Dominantní, esteticky významná dřevina stáří cca 180 let nedaleko hlavní silnice Katovice–Strakonice, zhojená po přímém zásahu bleskem. S obvodem kmene přes 4 m a výškou téměř 30 m patří k nejmohutnějším stromům Strakonicka.

Památné stromy Podsrpenské lípy

Poslední zachovaná dřevina ze stromořadí, které bylo vysázeno ze Strakonic k poutnímu kostelu Panny Marie Bolestné na Podsrpu. Obvod kmene 420 cm, výška 26 m, stáří kolem 200 let. Na lípu negativně působí stále vzrůstající silniční zatížení komunikace Strakonice–České Budějovice a povětrnostní vlivy. V roce 2019 byl z důvodu jejícho zachování proveden redukční řez. Vichřice v roce 2017 poškodila druhou lípu, která musela být poražena.