Pamětní lípa v areálu Gymnázia Strakonice

Pamětní lípu republiky zasadili u příležitosti 100. výročí založení Československé republiky 1918-2018 studenti, pedagogové a hosté projektového dne Gymnázia Strakonice 28. 10. 2018.

Pamětní lípu republiky zasadili u příležitosti 100. výročí založení Československé republiky 1918-2018 studenti, pedagogové a hosté projektového dne Gymnázia Strakonice 28. 10. 2018.

Kuřidlo (545 m n. m.)
Ryšová (527 m n. m.)
Zalesněné vrchy severně a severozápadně od Strakonic s podkladem vápenců. Vyhlášené 1985 a 1990 jako zvláště chráněná území (Přírodní rezervace Kuřidlo, 9 ha a přírodní památka Ryšovy, 35 ha) pro zachování zbytků přirozených porostů lipových doubrav a kyselých bučin, s důrazem na zachování bohaté vápencomilné flóry. Ze Strakonic dobře přístupné, nejkrásnější je návštěva především v jarním aspektu (jaterník podléška, sasanka hajní, lilie zlatohlavá, okrotice bílá...).

Více než šestihektarový rybník při zahrádkářské osadě v lokalitě Stará Valcha, napájený náhonovou stokou z řeky Volyňky a užívaný Českým rybářským svazem. V minulosti součástí rozsáhlého velkostatku patřícího johanitům. Díky bažinatému podloží dlouhodobé problémy se zabahněním především v jihozápadní části s výskytem chráněných druhů rostlin (ďáblík bahenní). V zimním období hojně využívaný jako přírodní kluziště.

Romantické údolí Otavy při vstupu do města s ojedinělými skalami. Využíváno jako výletní a odpočinkové místo, nyní příměstská rekreační zóna s mnohostranným využitím (cyklostezka, dětské hřiště, rybaření, vodácké tábořiště). Na levém břehu bývala plavecká hospoda. Na protilehlém se nachází vrch Kalvárie, pokračuje Zellerinova stráň s kopií sochy moai 4,5 m vysokou.

Zvláště chráněné území, přírodní rezervace, v prostoru bývalé bažantnice na pravém břehu Otavy proti Novému Dražejovu. Vyhlášené roku 1985 na 22 ha za účelem zachování porostů lužního lesa, tzv. „tvrdého“ luhu (dub, jasan), na zbytcích hrůbat (sejpů) po těžbě zlata. Především v jarním období významný výskyt obojživelníků v periodicky zaplavovaných tůních a chráněného ptactva (lejsek šedý, šoupálek krátkoprstý, sýkora babka…).

Přirozená přírodní osa Strakonic i Prácheňska, dlouhá 113 km, proslulá rýžováním zlata a získáváním perel z perlorodek říčních. Vzniká soutokem Vydry a Křemelné u Čeňkovy Pily na Šumavě. Jméno z keltského výrazu Atawa znamená „bohatá voda“. Podél řeky vede Naučná stezka Podskalí, která se věnuje z velké části přírodním i historickým zajímavostem řeky, mimo jiné i v minulosti velmi významnému plavectví (voroplavbě).

Nejprve horská říčka pramenící na Šumavě pod Světlou horou u Vimperka. Na horním toku nazývána pro náhlé a nebezpečné vzestupy vody při přívalových deštích Třeštilka. Ve Strakonicích se po 46 km vlévá do Otavy. V minulosti součástí obranného systému strakonického hradu (spolu s rybníkem Blatským a řekou Otavou) a významně využívána strakonickými valcháři a punčocháři, předchůdci výroby fezů.

Výrazný skalnatý výchoz s teplomilnou vegetací v západní části města před vjezdem do prostoru městského zahradnictví, psího útulku a čistírny odpadních vod. Podle pověsti kdysi také popravčí vrch, později hojně využívaný k těžbě stavebního materiálu. Na starších vedutách pod původním názvem Skalní vrch.

V roce 2020 se Panská zahrada stala majetkem města Strakonice, které postupně začalo realizovat záměr vzniku nové relaxační zóny. V sobotu 31. července 2021 se poprvé otevřely brány jejího nově zrekonstruovaného prostoru, ve kterém návštěvníci naleznou dominantní scénu, zastřešená místa k sezení, vyhlídku, velké kamenné ohniště a samozřejmě volný prostor pro alternativní vyžití. Vše je vyvedeno v přírodních materiálech. Návštěvníci ji tak mohou využívat k odpočinku a odreagování se od starostí každodenního života a pobýt zde, ať už sami nebo se svými přáteli a rodinami.

Romantická studánka pod vzrostlým smrkem s obrázkem Panny Marie, zahloubená v lesním svahu východní části vrchu Srpská. Průběžně čištěna žáky strakonických základních škol v rámci ekologického projektu U pramenů živé vody.

Jihovýchodně od Strakonic se mezi osadami Přední Ptákovice a Nebřehovice nachází mohutný zalesněný vrch Srpská, dávající jméno městské části Podsrp. Nejvyšším vrcholem je Velká Kakada (564 m n. m.). Na úbočí vrchu je kaplička Panny Marie s pramenem údajně léčivé vody.

Náhon vedoucí od již neexistujícího mlýna U Pěti kol přes střed města a vytvářející lokalitu Ostrov. Část říčního ramene kolem kostela sv. Markéty byla v minulosti zatrubněna. V roce 2005 nově revitalizován a doplněn vycházkovými a odpočinkovými trasami.

Významná ekologicko krajinářská a rybářská lokalita za čistírnou odpadních vod Strakonice s téměř neporušenou přírodou slepého ramene řeky Otavy (stulík bahenní, obojživelníci, ryby, ptáci...). Vyústění podzemní štoly zajišťující odvodnění strakonického viaduktu při přívalových deštích.

Území v pravobřežní údolní nivě řeky Otavy, východně od města v k.ú. Hajská. Výrazně pozměněno činností člověka při rýžování zlata ve středověku.
Soustava menších tůní s cennou mokřadní a vodní vegetací (nejvýznamnější chráněná žebratka bahenní) a mnoha druhy obojživelníků, vyhlášená 1985 zvláště chráněným územím (přírodní památka, výměra 6,50 ha). Průběžně probíhají revitalizační práce spočívající v odbahňování zazemněných tůní a v tvorbě tůní nových. Sejpy (hrůbata, zbytky po rýžování zlata) s typickými porosty vřesu vyhlášeny jako chráněná archeologická lokalita.

Pramen s údajně léčivou vodou pod kapličkou Panny Marie, vystavěné koncem 18. století. Součást poutního místa kostela Panny Marie Bolestné na Podsrpu. Při komplexním rozboru vody v roce 2007 prokázán vyšší obsah radioaktivity (420 Bq/l). V ostatních ukazatelích splněny limity pro pitnou vodu. Obsah dusičnanů (pod 1 mg/l) hluboko pod normou pro kojeneckou vodu (15 mg/l). Každou vodu z přírodního zdroje však možno pít jen na vlastní nebezpečí.